Plnost požehnání (Slavnost Panny Marie C)

Nastal první den nového kalendářního roku a evangelium nás ještě jednou přivádí do betlémského chléva, kde v jeslích leží právě narozený Ježíš. Pastýři hned poté, co nazírali plně lidskou scénu s oním dítětem zavinutým do plenek, se stávají svědky, jak to potvrzuje následující výpověď evangelia: „Velebili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno“ (Lk 2,20). Naše pozornost se dnes upírá zejména k poslednímu verši evangelního úryvku: „Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než bylo počato v mateřském lůně“ (Lk 2,21). Když budeme rozjímat nad těmito slovy, můžeme tak prohloubit naše porozumění tajemství Vánoc, jež tkví v humanizaci Boha prostřednictvím Ježíšova příchodu v těle mezi nás.
Osm dnů po narození byl Ježíš obřezán, což je znamení, které ho činí příslušníkem národa „svaté smlouvy“ uzavřené s Abrahámem (srov. Gn 17,10–11). Ono poranění na Ježíšově těle ho označuje jako Abrahámova potomka, jako toho, kdo je ve věčné smlouvě s Bohem Abrahámovým. Mohli bychom říci, že ono znamení na Ježíšově těle souzní s jeho statutem syna hebrejského lidu. On je Hebrejem navždy. Lukáš připomíná tuto událost proto, aby ukázal, že přislíbení daná praotcům se nyní naplnila (srov. Lk 1,72–73). Na druhé straně je nutno podotknout, že právě toto znamení bude překonáno Novou smlouvou, která vyžaduje skutečnou obřízku srdce. Právě připomenutý požadavek hlásali již proroci (srov. Jer 4,4) a následně ho přivedl k naplnění svým životem sám Ježíš (srov. Kol 2,11).
Spolu s obřízkou Ježíš přijal také své vlastní jméno, jež je v souladu s evangelní zvěstí (srov. Lk 1,31). Josef a Maria mu totiž dávají jméno „Ježíš“ (Ješua), což znamená „Hospodin je spása“. Ježíš je tedy označen jako ten, kdo přináší spásu od Hospodina. Uvedené jméno je úzce spjato s nevýslovným jménem Božím – JHVH. Právě toto jméno však dal dítěti sám Bůh, a nikoli lidé! Ježíš je totiž dítě, které se narodilo na základě rozhodnutí Boha a díky síle Božího působení, a proto jedině Bohu přísluší dát mu jméno, jež odhaluje pravou identitu onoho novorozeného. Jedná se o vzývání spásy: „Spas, Pane!“, a zároveň o působení spásy: „Hospodin je spása“, a to tady a teď. Právě v síle zmíněného jména bude Ježíš prožívat svůj úděl ve službě svým bratřím lidem. Právě v jeho síle bude putovat mezi lidmi a prokazovat jim dobro, uzdravovat je, protože Bůh je s ním (srov. Sk 10,38). To je také ono svaté Jméno, v němž budou lidé docházet spasení (srov. Sk 2,21; 4,12). Jméno, v němž se budou naplňovat znamení. Jméno milosti, díky němuž se rozhostí Boží království a satan bude donucen, aby se stáhl (srov. Lk 10,17; Sk 3,6).
Ježíš se narodil pod Zákonem a také ze ženy (srov. Gal 4,4). Onou ženou je Maria, panna z Nazareta, kterou si vyvolil sám Hospodin. Bylo to dílo Ducha Svatého, že Maria otěhotněla a na základě Boží vůle porodila onoho Syna, jehož jedině Bůh mohl darovat lidstvu. Nejvyšší se učinil tím nejmenším, Nekonečný se stal vymezeným, a k tomuto divu všech divů došlo v Mariině lůně. Ano, Duch Svatý použil Mariinu schopnost stát se matkou. Byl to On, kdo proměnil její mateřství v božské mateřství. Požehnaným plodem lůna této ženy je Ježíš, on je požehnání přislíbené Abrahámovi, které se nyní stalo tělem, aby ho tak obdržely všechny rody na zemi (srov. Gn 12,3). V Marii vydala země své plody a dostalo se nám požehnání od Hospodina, našeho Boha (srov. Žl 67,7). Jedná se o ono požehnání, jež bylo vícekrát proneseno nad Izraelem: „Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý! Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a daruje ti pokoj!“ (Nm 6,25–26). Právě toto požehnání se nyní naplnilo v Ježíšovi, který patří k Izraeli a který je Mariiným synem.
Když nasloucháme těmto pasážím evangelia na počátku kalendářního roku, můžeme z něho vytěžit základní poselství plné útěchy, jímž je Hospodinovo požehnání lidstvu – sám Ježíš, zrozený z Marie – Hospodinovo požehnání nad námi každého dne našeho života až do konce dějin (srov. Mt 28,20), až do druhého Ježíšova příchodu ve slávě. Nejprostším způsobem jak vzdávat Hospodinu díky za tento úchvatný dar bude, když z každého dne našeho života učiníme požehnání pro všechny lidi, kteří jsou našimi bratry.

Převzato  z knihy: Hlásej slovo C
Autor: Enzo Bianchi
Vydalo: KNA