DUCHOVNÍ ŽIVOT

(sv. Bernard)

Je to pravda. Stojím u dveří tvého srdce dnem i nocí. Jsem tam, i když neposloucháš, i když pochybuješ, že bych to mohl být JÁ. Očekávám sebemenší náznak tvé odpovědi, alespoň zašeptané pozvání, které by mi umožnilo vstoupit.

Kristus je ozářen světlem, dejme se spolu s ním ozářit i my. Kristus je křtěn, sestupme spolu s ním, abychom spolu s ním i vystoupili.

Stojíme na prahu adventu, snad nejkrásnějšího liturgického období, které je tak trochu popelkou z hlediska liturgického slavení.

 

K čemu je svatým naše chvála, k čemu je jim naše oslavování, k čemu i tato slavnost všech svatých?

Z díla Cesta dokonalosti (19,2) od sv. Terezie od Ježíše.

Ježíš uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš, a řekl mu: Pojď za mnou!

Nejmilejší bratři, pozorně poslouchejte, co vám chci říci. Měli byste vyslechnout něco důležitého, chci totiž mluvit o vodě božského pramene.

"Člověk je stvořen, aby chválil Boha, našeho Pána, vzdával mu úctu a sloužil mu, a takto spasil svou duši.

Z „Řehole“ svatého Benedikta

Pán nás neustále zve, abychom s ním strávili chvíle lásky v modlitbě.
Kolik času věnujete Bohu během dne?
 

Ježíš nás připodobňuje v evangeliu k ovečkám, což nás může hodně poučit o tom, jaké si nás přeje mít.

Obrátit se - co to vlastně znamená?

Když jsme letos vstupovali do doby postní, nikdo z nás netušil, jak bude jiná oproti předešlým.

Modlitba, rozmluva s Bohem, je největší dobro. Znamená totiž společenství a jednotu s Bohem.

Náš Pán, Boží Slovo, přivedl lidi nejprve do služby Boží, ale potom je z této služebnosti osvobodil. Sám to říká svým učedníkům:

Příspěvek do ankety Katolického týdeníku
(P. Vojtěch Kodet)

Wilfrid Stinissen (*1927)

Každý člověk má dvojí přirozenost. Je v něm světlo i tma, závdavek Božího života i temnota zla. Obvykle se domníváme, že radost můžeme prožívat jen ve světlých stránkách našeho života.