SVĚDECTVÍ

Velkou část dětství jsem prožila venku. Pravidelně jsem chodila s tatínkem do lesa, učil mne ho znát a poradit si v nejrůznějších situacích. Měli jsme velkou zahradu se sadem, kde jsem si hrála na vílu.

Svědectví jedné z účastnic letošního semináře Jeffa Scaldwella v Praze.

Když mi bylo šestnáct začala jsem poslouchat „tvrdší“ hudbu. Už si přesně nevzpomenu, kudy vedla má cesta k ní. Asi přes přátele, které jsem znala z komunity kolem fantasy literatury, kterou jsem v té době také hodně četla.

Jmenuji se Hanka, je mi přes padesát let, jsem vdaná, matka a babička, učitelka v jazykové škole. Pocházím z křesťanské rodiny, ve které jsem prožila pěkné dětství. V pubertě jsem téměř přestala chodit do kostela.

Často člověk slyší, že víra je dar, a i já to tisíckráte slyšel a snad i někdy říkal, ale až dnes, když jsem parkoval auto u kostela, že se zajdu podívat, zda se neslouží mše svatá, říkali v rádiu „víme termín, kdy bude svatořečen Jan Pavel II., více po písničce, zůstaňte s námi!“

Na opakovanou prosbu zpovědníka se odhodlávám zalistovat v diáři paměti a znovu oživit zkušenosti skutků Božích, které jsem viděla – ty současné i ty z let minulých.

Anatole-Armand- Maria Flamérion se narodil v Paříži 7. října 1851. Vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova, vyučoval 10 let v různých školách, věnoval se i přednáškám a byl jmenován ředitelem exercičního domu Villa Manresa v Clamart poblíž Paříže.

Taky znáte ten pocit, že neustále nic nestíháte, honíte se a vlastně nevíte kam a proč, a život Vám jakoby mizí mezi prsty?

"Proč jsme naše dvojčata do waldorfské školy dali a proč jsme je zase z waldorfské školy vzali.“
 

Ještě dnes mi vlhnou oči vděčností při vzpomínce na divy, které v mém životě Pán vykonal. Možná Vám vystávají otazníky nad slovem exorcismus a říkáte si, že tohle slovo snad patří do středověku a ne do 21. stol.

Jsem dětská lékařka. Mám čtyři děti ve věku 14, 12, 9, a 6 let. V letech 1995 až 2000 jsem absolvovala školení v homeopatii.

Kung-fu jsem začal cvičit v roce 1991 a cvičil jsem ho osm let. Je to už dost dlouhá doba, a tak můžu snad něco ze svých zkušeností povědět.

V roce 1997 se nám narodil syn. Po dvou měsících pro něj moje žena neměla už dost mléka. Naše obvodní lékařka jí předepsala homeopatikum. Tehdy jsem o tomto způsobu léčby nevěděl téměř nic.

Chtěla bych se s Vámi podělit o to, jak mne Pán uzdravil navzdory všem lékařským prognózám.

Vyrůstala jsem v rodině zatvrzelých ateistů a materialistů. Má máma byla hodně tvrdá a vždycky mě krmila spoustou skeptických řečí.

V poslední době se velmi hodně hovoří o homeopatii, otázka, zda se jedná o neškodnou nadějnou medicínu budoucnosti nebo spíše o jednu z pastí Božího nepřítele, je stále více aktuální.