Batšeba (5. neděle postní C)

Barvitě vykreslený příběh v evangeliu podle Jana (8,1–11), který nabízí tato postní neděle, schází v mnoha antických rukopisech evangelií a jeho hrdinkou je anonymní cizoložnice. My si však dnes připomeneme jinou ženu, nositelku známého jména Batšeba, jejíž příběh je vyprávěn v nezapomenutelné 11. a 12. kapitole Druhé knihy Samuelovy; doporučujeme je přečíst celé, přestože jsou rozčleněny do několika částí. V prvním dějství se objevuje král David zaslepený krásou nahé Batšeby, manželky jeho důstojníka Uriáše, naturalizovaného židovského Chetity. David si nechává ženu zavolat a má s ní sexuální styk. Ona mu pak zanedlouho posílá lapidární zprávu: „Otěhotněla jsem!“ To by pro ni představovalo trest smrti, protože o jejím smilstvu nebylo pochyb – její manžel bojoval v cizině při obléhání jordánského Ammánu.
Tehdy se otevírá druhé dějství, jehož hlavními postavami jsou Uriáš a David. Král se snažil přesvědčit Batšebina manžela, aby se, když se na několik dní vrátil z bojiště, zastavil ve svém domě a měl sexuální styk s manželkou; její stav by tak byl legalizován. Ale Uriáš odmítá a David je donucen se ho zbavit. Třetí dějství je krátké a tragické: Uriáš nevědomky nese svému veliteli vlastní rozsudek smrti. David mu svěřil list, který má odevzdat generálu Joabovi: v něm je příkaz postavit Uriáše v boji do první linie, aby jistě zahynul. Rozkaz byl beze zbytku naplněn.
Ke dvoru přichází očekávaná zpráva: „Tvůj služebník Uriáš je mrtev.“ Pro Davida je vše vyřešeno: může se konečně bez výčitek oženit s milovanou Batšebou. Ale v hlubokém mlčení lidu, který se bojí moci, se pozvedl osamělý hlas proroka Nátana. Ten přichází ke králi a vypravuje mu podobenství s velmi detailním líčením. Jednalo se o příběh zvůle, kdy jeden boháč ukradl svému chudému sousedovi jeho jedinou ovečku. David tohoto svévolníka příkře odsoudil. V té chvíli na něj zvedá prorok ukáže a křičí: „Ty jsi ten muž!“ Král se tedy nevědomky odsoudil sám.
Nátan pak pronesl proti panovníkovi ostrou obžalobu – odsoudil jej jak za cizoložství, tak především za úkladnou vraždu Uriáše, do níž se zapletli i další lidé. David pak upřímně vyznává svou vinu: „Zhřešil jsem proti Hospodinu!“ Tato slova jsou východiskem Žalmu 51 (nazývaného též Žalm Miserere), který tradice vkládá do úst Davidovi. Hospodin odpouští, ale nezapomíná na nutnost odplaty, která přichází ve formě vzbuzující rozpaky: syn narozený ze vztahu s Batšebou musí, bez ohledu na Davidovy úpěnlivé prosby, zemřít. Ve skutečnosti jde o způsob výkladu rodinného dramatu smrti novorozence spojeného s tématem Boží spravedlnosti.


Převzato  z knihy: Biblické postavy
Autor: Gianfranco Ravasi
Vydalo: KNA