V tomto článku nejde o uvedení člověka do pocitu svíravé viny či pocitu nebezpečí, ale uvědomění si, kde jak a čím se člověk zapletl se zlým, aby se ho následně mohl zříci, činit pokání a vydat se zpět na Boží cesty.
Pravé pokání předpokládá poctivost a ne podivný strach z toho, že by se mne to mohlo týkat. Od Boha strach nepramení. On "Bůh" je na naší straně. Náš Bůh je Bůh milující, ucházející se o člověka a zastávající se člověka, aby člověk mohl žít ve svobodě dítěte Božího. Toto zpytování svědomí připravil zkušený exorcista P. Andrzej Grefkowicz jako pomůcku pro ty, kterým slouží modlitbou za osvobození z moci zla. Pokud se někoho tyto věci týkají, je důležité, aby se nejprve ze svých selhání vyznal Pánu ve svátosti smíření, zřekl se těch věcí, které praktikoval a skrze které se otevřel zlu, obnovil svůj křestní slib, odevzdal svůj život Kristu a prosil za osvobození z moci zla. Pán je silnější než veškeré zlo a svou smrtí na kříži a vzkříšením zlo přemohl. Je však důležité, abychom ze svých hříchů konali pokání a abychom se my sami zlého varovali. Pak opět můžeme zažívat Boží pokoj ve svém srdci.
1) SPIRITISMUS
Boží slovo prohlašuje: „Nesmíte se obracet na zemřelé a dotazovat se duchů, abyste se jimi neznečistili: Já jsem Hospodin, váš Bůh“ (Lv 19,31).
Ten, kdo se proto pokouší navazovat kontakt s duchy jakoukoli formou, hřeší tak proti Bohu. Jestliže jsi vyvolával duchy a získával jsi od nich odpovědi na otázky, především pokud tyto odpovědi byly logické, musíš počítat s tím, že jsi navázal kontakt se zlým duchem nebo v nejlepším případě se zavrženou duší. (V této otázce nemůžeme mít nikdy úplnou jistotu, protože zlý duch je „otcem lži“ bez ohledu na to, jak se sám prezentuje, a my nevíme, kdo to je.)
Jestliže Bůh říká jasně „NE“, pak žádná duchová bytost, která je v jednotě s Bohem, nepodnikne nic, co by odporovalo Božímu slovu. Ale zlý duch nikdy neodejde dobrovolně, pokud ho už člověk jednou zavolá. Od toho okamžiku tě může vyhledat, kdy se mu zlíbí. Můžeš to vnímat jako pocit čísi trvalé nebo občasné přítomnosti, může se k tobě dostávat prostřednictvím snů nebo naopak vytrhováním ze spánku, můžeš doma slyšet nejrůznější divné zvuky...
Proto si vzpomeň:
Nevyvolával jsi někdy duchy, ať už sám nebo ve společenství druhých? Nebyl jsi svědkem takového počínání (jeho důsledky na tebe mohou dopadnout dokonce i v případě, že jste to dělali jen tak „z legrace“, že jste si na to „jen hráli“ nebo že k tomu došlo „přece jen jednou“)? Nezúčastnil ses náhodou tzv. rodinných konstelací podle Berta Helingera?
2) VĚŠTĚNÍ
Boží slovo prohlašuje: „Proto neposlouchejte své proroky (jde o falešné proroky), hadače, vykladače snů, věštce a kouzelníky...“ (Jr 27,9).
Ten, kdo využívá věštění nebo se sám pokouší jakýmkoli způsobem věštit (například za pomoci karet, tarotu, horoskopů...), dopouští se hříchu. Pokud se věštby naplňovaly a pokud ten, kdo věštil, uváděl fakta, o kterých nemohl předem vědět, znamená to, že ti „posloužil“ zlý duch. Člověk omezený časem a prostorem poznává události, kterých se sám účastnil nebo o kterých se dověděl z dostupných zdrojů. Ale zprostředkovává-li informace, které se kryjí se skutečností a o kterých by neměl možnost se dovědět, znamená to, že jeho informátorem je nějaká duchovní bytost (ty nejsou omezeny časem a prostorem), a to taková, která není v jednotě s Bohem – neboli zlý duch. Jakou cenu už platíš za jeho služby a kolik tě to ještě bude stát?
Proto si vzpomeň:
Nezkoušel jsi jakýmkoli způsobem něco si věštit, i kdyby to mělo být „pouhé“ čtení horoskopů (forma věštění totiž nehraje žádnou roli)? Nevyužíval jsi astrologie či numerologie? Nepoužíval jsi kyvadla nebo radiestezie (= citlivost na aktivitu pole zjišťovaná pomocí virgule, proutkaření)? Neobrátil ses na někoho, aby ti věštil (jasnovidka, věštec, cikánka, astrolog...)? Nenabízel ti někdo, že ti bude věštit, číst z ruky, a tys souhlasil...?
3) LÉČITELSTVÍ
Na fungování naší tělesné stránky a na naše zdraví mají vliv přirozené vlivy, které jsou v souladu se zákonitostmi medicíny, fyziky a chemie. Také duchovní mocnosti mohou působit na to, jak se cítíme a jak fungujeme. Křesťanská životní praxe jasně vyznačuje formy, jejichž prostřednictvím se můžeme odvolávat k Bohu, k Ježíši Kristu, toužíme-li po zlepšení svého zdraví. Těmito prostředky jsou modlitby k Bohu, k Panně Marii a ke svatým. Jsou jimi svátosti a svátostiny. Posledně jmenovaných můžeme využívat také podle jasně stanovených pravidel. Na naše tělo a na to, jak se cítíme, mohou působit i zlí duchové. Může se to stát v případě, když se otvíráme alternativním metodám „rádobyléčení“, Jde o takové formy, které nemají nic společného s křesťanskou praxí (svátostmi, modlitbou), a které také nemají nic společného s uplatňováním lékařské vědy. Pokud tedy někdo konstatuje zlepšení svého zdravotního stavu, a forma užité terapie přitom neodpovídá zásadám lékařské vědy ani křesťanské víry, nabízí se otázka, čí mocí vlastně působí ten či onen „léčitel“?
Proto si vzpomeň:
Nevyužíval jsi služeb energoterapeutů (senzibilů) nebo jiného typu léčitelů, využívajících například metody „východní medicíny“? Nevyužíval jsi prostředků homeopatie, především terapie u tzv. lékařů-homeopatů? (Homeopatie se nezakládá na vědeckém základě.) Vždycky je zapotřebí přesvědčit se, na čem se zakládají metody alternativní léčby, než se rozhodneme využít jich, a to i v případě, že by nám je doporučoval lékař.
4) NEKŘESŤANSKÉ DUCHOVNÍ PRAKTIKY
V tomto případě jde především o využívání takových nabídek, mezi které patří východní meditace (i ty, které se pojí s křesťanskými prvky), východní medicína, východní bojová umění, Feng-šuej, Tai-či... Měli bychom si uvědomit, že Východ nikdy neodděluje žádnou svou aktivitu od filosofie vyznávaného náboženství. Také všechny výše uvedené oblasti vycházejí z této filosofie a náboženství. Pokud proto křesťan začíná praktikovat uvedené věci, je zapotřebí nazvat to apostazí (odpadem od víry), a tedy hříchem proti prvnímu Božímu přikázání. Důsledkem tohoto hříchu je otevření se zlému duchu a závislost na něm. Ten, kdo se odvrací od Ježíše Krista jako jediného Pána a Spasitele, a hledá pomoc či záchranu někde jinde, vystavuje se velikému nebezpečí, protože podle slov svatého Petra: „...ďábel jako řvoucí lev obchází a hledá, koho by mohl zhltnout“ (1 Petr 5,8).
Proto si vzpomeň:
Nevyužil jsi některé z nabídek východní meditace (jóga ve všech svých podobách), východní medicíny, východních bojových umění? Nezařídil sis byt v duchu orientální filosofie? Nezaložil jsi zahradu uspořádanou podle východních mytologií? Nepraktikoval jsi vegetariánství...?
5) MAGIE
Pod pojem magie patří nejrůznější druhy zaklínání, tajné obřady, tajná znamení, talismany, jejichž nošení má ovlivnit tajemné síly a přimět je k dosažení požadovaných účinků: Dobré síly má přivolat tzv. bílá magie, zlé síly (např. vykonání pomsty na někom) černá magie. Jednání tohoto typu směřuje přímo proti tomu, k čemu nás vede Bůh. Je to on, kdo určuje, co je dobré, a co zlé. On sám nás uvádí na cesty, kterými nás hodlá vést. Proto se nesmíme snažit ovlivňovat Boha k dosažení vlastních cílů, nýbrž máme poznávat jeho vůli, abychom ji mohli následně naplňovat ve svém životě. Ten, kdo se přesto uchyluje k výše uvedeným způsobům, skutečně často dosahuje zamýšleného cíle, jenže v tom případě je „dobrodincem“ zlý duch. „Služby“, které prokáže, musí lidé obvykle velice draze zaplatit.
Proto si vzpomeň:
Nevyužíval jsi ve svém životě magických formulí nebo rituálů, nezaklínal ses, nezlořečil jsi někomu nebo neproklínal jsi ho? Nenosil jsi amulety (jako například prsten atlantů)? Nevyužíval jsi služeb druhého člověka (jasnovidek, šamanů, mágů, zaříkávačů, laických exorcistů, čarodějnic...), který měl způsobit něco na tvoje přání?
6) STAV TRANSU
Dalším nebezpečím, kterým se můžeme dostat do otroctví zlého ducha, mohou být stavy transu, do kterého se člověk záměrně dostává, nebo kterému se otvírá. Je to stav, ve kterém člověk nekontroluje své jednání ani vůli (rozhodnutí, volby). Do tohoto ohrožení se člověk může dostat v okolnostech příznivých pro přijímání satanistických obsahů, například při diskotékách, na kterých se hraje hudba techno. Člověk si neuvědomuje, komu se ve stavu transu oddává a co při tom dělá.
Proto si vzpomeň:
Neposlouchal jsi hudbu techno, neužíval jsi chanellingu (= komunikace mezi hmotnými a nehmotnými dimenzemi/světy), transové podoby rychlého učení (např. SITA), nebo jiných rádobyterapeutických nabídek doporučovaných některými psychology? Nepodrobil ses hypnóze...?
7) PSYCHOTRONIKA
Ke zotročení může dojít v intelektuální oblasti, když se někdo účastní kurzů nebo hltá literaturu, jen aby si osvojil tajemné poznání, aby se prohloubil v hlubinách neznámého spirituálního světa. Spoutanost může být tím závažnější, byla-li součástí kurzu iniciace (zasvěcení), směřující k získání mimořádných schopností.
Proto si vzpomeň:
Nezúčastnil ses psychotronických přednášek, kurzů nebo nebyl jsi členem psychotronických skupin? Nezúčastnil ses kurzů reiki, radiestezie, astrologie...? Nečetl jsi tiskoviny typu Věštkyně, Neznámý svět, Čtvrtý rozměr, Šaman, Léčitel, Věk vodnáře, Třetí oko...?
8) SATANISMUS
V tomto případě jde jak o skupiny zahrnující vyznavače satana, tak i o jednotlivce, kteří jsou v duchovním spojení s takovými skupinami nebo přímo se satanem. Základní podobou tohoto spojení je smlouva uzavřená se zlým duchem – podpis cyrografu (= středověká podoba písemné smlouvy, v pozdějším přeneseném významu forma smlouvy s ďáblem), který mohou doprovázet akty zřeknutí se Boha, víry, křtu... Akty tohoto druhu vedou neodvratně k takové závislosti na zlém duchu, kterou nazýváme posedlostí. V takovém případě může docházet k situacím, ve kterých člověk ztrácí vládu nad svým tělem. Dělá věci, které by nechtěl dělat a někdy si dokonce vůbec neuvědomuje, co se s ním děje. A přestože v počáteční fázi takové spoutanosti člověk může pro sebe získat nějaký užitek (třeba mimořádné schopnosti nebo splnění vlastních tužeb), nakonec vede toto „přátelení se“ k totální zkáze člověka: fyzické, psychické i duchovní.
Proto si vzpomeň:
Nebyly v tvém životě okamžiky, kdy ses obracel ke zlému duchu, kdy jsi užíval mantry, kdy ses spojoval s „duchem vůdcem“, kdy jsi uzavíral smlouvu, kdy ses účastnil satanistických rituálů, kdy jsi navštěvoval koncerty satanistických hudebních skupin nebo kdy jsi poslouchal jejich skladby ze záznamu? Neužíval jsi satanistických znamení (kříž s rameny zlomenými směrem dolů, pentagram, číslo 666, kozlí lebka,...)? Neudržoval jsi blízký vztah se satanistou?
9) RODOVÉ KOŘENY
Tvoje otevřenost vůči působení zlého ducha může být důsledkem určitého svazku tvé rodiny se zlým duchem v dřívějších generacích (rodiče, prarodiče, prapra...).
Proto si vzpomeň:
Nevládnou v tvé rodině nějaké pověrčivé názory nebo zvyky, jako například: nešťastný pátek, nešťastná třináctka, černá kočka, šťastná sedmička, porcelánoví sloni pro štěstí, podkovy, nepodávání ruky křížem nebo přes práh, nepokládání kabelky na zem, schovávání rybích šupin v peněžence, chytání se za knoflík při pohledu na kominíka...? (Na stopu takového chování tě mohou přivést pověrčivé zvyky tvých tetiček a strýců.) Zeptej se, jestli se někdo ve tvé rodině nezabýval magií, věštěním, spiritismem, satanismem nebo podivnými formami léčitelství.
Podoba okultních praktik se mění podle historického období a prostředí, proto se ve svých variantách může lišit, avšak podstata všech těchto podob je vždycky tatáž.
Katechismus katolické církve 2117:
Všechny praktiky magie a čarodějnictví, kterými člověk zamýšlí podrobit si skryté mocnosti, aby mu sloužily, a tak dosáhnout nadpřirozené moci nad bližním, byť by to směřovalo i k jeho uzdravení, závažně odporují ctnosti zbožnosti. Takové praktiky jsou ještě více odsouzeníhodné, jsou-li spojeny s úmyslem škodit druhým nebo když se dovolávají zásahu zlých duchů. Také nošení talismanů je hodno pokárání. Věštění nebo magie se často užívá ve spiritismu. Proto církev věřící před ním varuje. Uchylování se k tzv. přírodním léčebným metodám nesmí vést ani ke vzývání zlých mocností, ani ke zneužívání důvěřivosti druhých.
Sk 19,18-20:
Přicházelo mnoho z těch, kdo přijali víru a veřejně vyznávali na sebe, co páchali. Ano, i velký počet těch, kdo se zabývali kouzly, snesli své knihy a přede všemi je spálili. Odhadovalo se, že měly cenu padesát tisíc stříbrných. Tak se slovo Páně svou mocí šířilo navenek a vzmáhalo uvnitř.
Boží slovo prohlašuje: „Nesmíte se obracet na zemřelé a dotazovat se duchů, abyste se jimi neznečistili: Já jsem Hospodin, váš Bůh“ (Lv 19,31).
Ten, kdo se proto pokouší navazovat kontakt s duchy jakoukoli formou, hřeší tak proti Bohu. Jestliže jsi vyvolával duchy a získával jsi od nich odpovědi na otázky, především pokud tyto odpovědi byly logické, musíš počítat s tím, že jsi navázal kontakt se zlým duchem nebo v nejlepším případě se zavrženou duší. (V této otázce nemůžeme mít nikdy úplnou jistotu, protože zlý duch je „otcem lži“ bez ohledu na to, jak se sám prezentuje, a my nevíme, kdo to je.)
Jestliže Bůh říká jasně „NE“, pak žádná duchová bytost, která je v jednotě s Bohem, nepodnikne nic, co by odporovalo Božímu slovu. Ale zlý duch nikdy neodejde dobrovolně, pokud ho už člověk jednou zavolá. Od toho okamžiku tě může vyhledat, kdy se mu zlíbí. Můžeš to vnímat jako pocit čísi trvalé nebo občasné přítomnosti, může se k tobě dostávat prostřednictvím snů nebo naopak vytrhováním ze spánku, můžeš doma slyšet nejrůznější divné zvuky...
Proto si vzpomeň:
Nevyvolával jsi někdy duchy, ať už sám nebo ve společenství druhých? Nebyl jsi svědkem takového počínání (jeho důsledky na tebe mohou dopadnout dokonce i v případě, že jste to dělali jen tak „z legrace“, že jste si na to „jen hráli“ nebo že k tomu došlo „přece jen jednou“)? Nezúčastnil ses náhodou tzv. rodinných konstelací podle Berta Helingera?
2) VĚŠTĚNÍ
Boží slovo prohlašuje: „Proto neposlouchejte své proroky (jde o falešné proroky), hadače, vykladače snů, věštce a kouzelníky...“ (Jr 27,9).
Ten, kdo využívá věštění nebo se sám pokouší jakýmkoli způsobem věštit (například za pomoci karet, tarotu, horoskopů...), dopouští se hříchu. Pokud se věštby naplňovaly a pokud ten, kdo věštil, uváděl fakta, o kterých nemohl předem vědět, znamená to, že ti „posloužil“ zlý duch. Člověk omezený časem a prostorem poznává události, kterých se sám účastnil nebo o kterých se dověděl z dostupných zdrojů. Ale zprostředkovává-li informace, které se kryjí se skutečností a o kterých by neměl možnost se dovědět, znamená to, že jeho informátorem je nějaká duchovní bytost (ty nejsou omezeny časem a prostorem), a to taková, která není v jednotě s Bohem – neboli zlý duch. Jakou cenu už platíš za jeho služby a kolik tě to ještě bude stát?
Proto si vzpomeň:
Nezkoušel jsi jakýmkoli způsobem něco si věštit, i kdyby to mělo být „pouhé“ čtení horoskopů (forma věštění totiž nehraje žádnou roli)? Nevyužíval jsi astrologie či numerologie? Nepoužíval jsi kyvadla nebo radiestezie (= citlivost na aktivitu pole zjišťovaná pomocí virgule, proutkaření)? Neobrátil ses na někoho, aby ti věštil (jasnovidka, věštec, cikánka, astrolog...)? Nenabízel ti někdo, že ti bude věštit, číst z ruky, a tys souhlasil...?
3) LÉČITELSTVÍ
Na fungování naší tělesné stránky a na naše zdraví mají vliv přirozené vlivy, které jsou v souladu se zákonitostmi medicíny, fyziky a chemie. Také duchovní mocnosti mohou působit na to, jak se cítíme a jak fungujeme. Křesťanská životní praxe jasně vyznačuje formy, jejichž prostřednictvím se můžeme odvolávat k Bohu, k Ježíši Kristu, toužíme-li po zlepšení svého zdraví. Těmito prostředky jsou modlitby k Bohu, k Panně Marii a ke svatým. Jsou jimi svátosti a svátostiny. Posledně jmenovaných můžeme využívat také podle jasně stanovených pravidel. Na naše tělo a na to, jak se cítíme, mohou působit i zlí duchové. Může se to stát v případě, když se otvíráme alternativním metodám „rádobyléčení“, Jde o takové formy, které nemají nic společného s křesťanskou praxí (svátostmi, modlitbou), a které také nemají nic společného s uplatňováním lékařské vědy. Pokud tedy někdo konstatuje zlepšení svého zdravotního stavu, a forma užité terapie přitom neodpovídá zásadám lékařské vědy ani křesťanské víry, nabízí se otázka, čí mocí vlastně působí ten či onen „léčitel“?
Proto si vzpomeň:
Nevyužíval jsi služeb energoterapeutů (senzibilů) nebo jiného typu léčitelů, využívajících například metody „východní medicíny“? Nevyužíval jsi prostředků homeopatie, především terapie u tzv. lékařů-homeopatů? (Homeopatie se nezakládá na vědeckém základě.) Vždycky je zapotřebí přesvědčit se, na čem se zakládají metody alternativní léčby, než se rozhodneme využít jich, a to i v případě, že by nám je doporučoval lékař.
4) NEKŘESŤANSKÉ DUCHOVNÍ PRAKTIKY
V tomto případě jde především o využívání takových nabídek, mezi které patří východní meditace (i ty, které se pojí s křesťanskými prvky), východní medicína, východní bojová umění, Feng-šuej, Tai-či... Měli bychom si uvědomit, že Východ nikdy neodděluje žádnou svou aktivitu od filosofie vyznávaného náboženství. Také všechny výše uvedené oblasti vycházejí z této filosofie a náboženství. Pokud proto křesťan začíná praktikovat uvedené věci, je zapotřebí nazvat to apostazí (odpadem od víry), a tedy hříchem proti prvnímu Božímu přikázání. Důsledkem tohoto hříchu je otevření se zlému duchu a závislost na něm. Ten, kdo se odvrací od Ježíše Krista jako jediného Pána a Spasitele, a hledá pomoc či záchranu někde jinde, vystavuje se velikému nebezpečí, protože podle slov svatého Petra: „...ďábel jako řvoucí lev obchází a hledá, koho by mohl zhltnout“ (1 Petr 5,8).
Proto si vzpomeň:
Nevyužil jsi některé z nabídek východní meditace (jóga ve všech svých podobách), východní medicíny, východních bojových umění? Nezařídil sis byt v duchu orientální filosofie? Nezaložil jsi zahradu uspořádanou podle východních mytologií? Nepraktikoval jsi vegetariánství...?
5) MAGIE
Pod pojem magie patří nejrůznější druhy zaklínání, tajné obřady, tajná znamení, talismany, jejichž nošení má ovlivnit tajemné síly a přimět je k dosažení požadovaných účinků: Dobré síly má přivolat tzv. bílá magie, zlé síly (např. vykonání pomsty na někom) černá magie. Jednání tohoto typu směřuje přímo proti tomu, k čemu nás vede Bůh. Je to on, kdo určuje, co je dobré, a co zlé. On sám nás uvádí na cesty, kterými nás hodlá vést. Proto se nesmíme snažit ovlivňovat Boha k dosažení vlastních cílů, nýbrž máme poznávat jeho vůli, abychom ji mohli následně naplňovat ve svém životě. Ten, kdo se přesto uchyluje k výše uvedeným způsobům, skutečně často dosahuje zamýšleného cíle, jenže v tom případě je „dobrodincem“ zlý duch. „Služby“, které prokáže, musí lidé obvykle velice draze zaplatit.
Proto si vzpomeň:
Nevyužíval jsi ve svém životě magických formulí nebo rituálů, nezaklínal ses, nezlořečil jsi někomu nebo neproklínal jsi ho? Nenosil jsi amulety (jako například prsten atlantů)? Nevyužíval jsi služeb druhého člověka (jasnovidek, šamanů, mágů, zaříkávačů, laických exorcistů, čarodějnic...), který měl způsobit něco na tvoje přání?
6) STAV TRANSU
Dalším nebezpečím, kterým se můžeme dostat do otroctví zlého ducha, mohou být stavy transu, do kterého se člověk záměrně dostává, nebo kterému se otvírá. Je to stav, ve kterém člověk nekontroluje své jednání ani vůli (rozhodnutí, volby). Do tohoto ohrožení se člověk může dostat v okolnostech příznivých pro přijímání satanistických obsahů, například při diskotékách, na kterých se hraje hudba techno. Člověk si neuvědomuje, komu se ve stavu transu oddává a co při tom dělá.
Proto si vzpomeň:
Neposlouchal jsi hudbu techno, neužíval jsi chanellingu (= komunikace mezi hmotnými a nehmotnými dimenzemi/světy), transové podoby rychlého učení (např. SITA), nebo jiných rádobyterapeutických nabídek doporučovaných některými psychology? Nepodrobil ses hypnóze...?
7) PSYCHOTRONIKA
Ke zotročení může dojít v intelektuální oblasti, když se někdo účastní kurzů nebo hltá literaturu, jen aby si osvojil tajemné poznání, aby se prohloubil v hlubinách neznámého spirituálního světa. Spoutanost může být tím závažnější, byla-li součástí kurzu iniciace (zasvěcení), směřující k získání mimořádných schopností.
Proto si vzpomeň:
Nezúčastnil ses psychotronických přednášek, kurzů nebo nebyl jsi členem psychotronických skupin? Nezúčastnil ses kurzů reiki, radiestezie, astrologie...? Nečetl jsi tiskoviny typu Věštkyně, Neznámý svět, Čtvrtý rozměr, Šaman, Léčitel, Věk vodnáře, Třetí oko...?
8) SATANISMUS
V tomto případě jde jak o skupiny zahrnující vyznavače satana, tak i o jednotlivce, kteří jsou v duchovním spojení s takovými skupinami nebo přímo se satanem. Základní podobou tohoto spojení je smlouva uzavřená se zlým duchem – podpis cyrografu (= středověká podoba písemné smlouvy, v pozdějším přeneseném významu forma smlouvy s ďáblem), který mohou doprovázet akty zřeknutí se Boha, víry, křtu... Akty tohoto druhu vedou neodvratně k takové závislosti na zlém duchu, kterou nazýváme posedlostí. V takovém případě může docházet k situacím, ve kterých člověk ztrácí vládu nad svým tělem. Dělá věci, které by nechtěl dělat a někdy si dokonce vůbec neuvědomuje, co se s ním děje. A přestože v počáteční fázi takové spoutanosti člověk může pro sebe získat nějaký užitek (třeba mimořádné schopnosti nebo splnění vlastních tužeb), nakonec vede toto „přátelení se“ k totální zkáze člověka: fyzické, psychické i duchovní.
Proto si vzpomeň:
Nebyly v tvém životě okamžiky, kdy ses obracel ke zlému duchu, kdy jsi užíval mantry, kdy ses spojoval s „duchem vůdcem“, kdy jsi uzavíral smlouvu, kdy ses účastnil satanistických rituálů, kdy jsi navštěvoval koncerty satanistických hudebních skupin nebo kdy jsi poslouchal jejich skladby ze záznamu? Neužíval jsi satanistických znamení (kříž s rameny zlomenými směrem dolů, pentagram, číslo 666, kozlí lebka,...)? Neudržoval jsi blízký vztah se satanistou?
9) RODOVÉ KOŘENY
Tvoje otevřenost vůči působení zlého ducha může být důsledkem určitého svazku tvé rodiny se zlým duchem v dřívějších generacích (rodiče, prarodiče, prapra...).
Proto si vzpomeň:
Nevládnou v tvé rodině nějaké pověrčivé názory nebo zvyky, jako například: nešťastný pátek, nešťastná třináctka, černá kočka, šťastná sedmička, porcelánoví sloni pro štěstí, podkovy, nepodávání ruky křížem nebo přes práh, nepokládání kabelky na zem, schovávání rybích šupin v peněžence, chytání se za knoflík při pohledu na kominíka...? (Na stopu takového chování tě mohou přivést pověrčivé zvyky tvých tetiček a strýců.) Zeptej se, jestli se někdo ve tvé rodině nezabýval magií, věštěním, spiritismem, satanismem nebo podivnými formami léčitelství.
Podoba okultních praktik se mění podle historického období a prostředí, proto se ve svých variantách může lišit, avšak podstata všech těchto podob je vždycky tatáž.
Katechismus katolické církve 2117:
Všechny praktiky magie a čarodějnictví, kterými člověk zamýšlí podrobit si skryté mocnosti, aby mu sloužily, a tak dosáhnout nadpřirozené moci nad bližním, byť by to směřovalo i k jeho uzdravení, závažně odporují ctnosti zbožnosti. Takové praktiky jsou ještě více odsouzeníhodné, jsou-li spojeny s úmyslem škodit druhým nebo když se dovolávají zásahu zlých duchů. Také nošení talismanů je hodno pokárání. Věštění nebo magie se často užívá ve spiritismu. Proto církev věřící před ním varuje. Uchylování se k tzv. přírodním léčebným metodám nesmí vést ani ke vzývání zlých mocností, ani ke zneužívání důvěřivosti druhých.
Sk 19,18-20:
Přicházelo mnoho z těch, kdo přijali víru a veřejně vyznávali na sebe, co páchali. Ano, i velký počet těch, kdo se zabývali kouzly, snesli své knihy a přede všemi je spálili. Odhadovalo se, že měly cenu padesát tisíc stříbrných. Tak se slovo Páně svou mocí šířilo navenek a vzmáhalo uvnitř.
