Je to pravda. Stojím u dveří tvého srdce dnem i nocí. Jsem tam, i když neposloucháš, i když pochybuješ, že bych to mohl být JÁ. Očekávám sebemenší náznak tvé odpovědi, alespoň zašeptané pozvání, které by mi umožnilo vstoupit.
Chci, abys věděl, že kdykoli mě pozveš, přijdu – vždy a spolehlivě. Přicházím tiše a neviditelně, ale s nekonečnou silou a láskou, a přináším mnoho darů MÉHO DUCHA. Přicházím s mým milosrdenstvím, s mou touhou odpustit ti a uzdravit tě, s láskou k tobě, která převyšuje tvé pochopení – s láskou stejně velikou, jako je ta, kterou jsem přijal já sám od svého Otce („Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás...“ Jan 15,9). Přicházím – přeji si tě utěšit a dát ti sílu, pozvednout tě a uzdravit všechny tvé rány. Přináším ti své světlo, aby rozptýlilo tvou temnotu a všechny tvé pochybnosti. Přicházím se svou silou, abych mohl nést tebe i všechny tvé problémy; dotknout se milostí tvého srdce a změnit tvůj život; mým pokojem uklidnit tvou duši.
Znám tě důkladně – vím o tobě všechno. Spočítal jsem každý vlas na tvé hlavě. Není nic, co by v tvém životě nebylo pro mě důležité. Po léta jsem tě sledoval a vždy tě miloval, dokonce i na tvých toulkách. Znám všechny tvé problémy. Znám tvé potřeby a starosti. Známy jsou mi také všechny tvé hříchy. Opakuji však, že tě MILUJI ne pro to, co jsi udělal nebo neudělal – miluji tě pro tebe samého, pro krásu a důstojnost, kterou ti můj Otec dal tím, že tě stvořil k svému vlastnímu obrazu. Je to důstojnost, na kterou jsi často zapomněl, krása, kterou jsi zastínil svým hříchem. JÁ tě však miluji takového, jaký jsi, a dokonce jsem prolil svou krev, abych tě získal zpět. Jestliže mě s vírou poprosíš, moje milost se dotkne všeho, co je třeba ve tvém životě změnit; dám ti také sílu osvobodit se od hříchu a veškeré jeho ničivé síly.
Vím, co je ve tvém srdci – znám tvou samotu i všechna tvá zranění – odmítnutí, soudy, ponížení. Prožil jsem to všechno před tebou a prožil jsem to pro tebe, abych s tebou mohl sdílet svou moc a vítězství. Zvláštním způsobem znám tvou potřebu lásky – jak moc toužíš, aby o tebe bylo postaráno a cítil ses milovaný. Jak často jsi po ní marně toužil, tuto lásku sobecky hledal, snažil se zaplnit vnitřní prázdnotu přechodnými potěšeními nebo hříchem, který jen tuto prázdnotu prohluboval. Toužíš po lásce? „Pojďte ke mně všichni, kdo žízníte...“ (srov. Jan 7,37). JÁ tě upokojím a naplním. Chcete být obklopeni něhou? Miluji tě víc, než si to dokážeš představit – až ke smrti na kříži – pro tebe.
TOUŽÍM PO TOBĚ. Ano, to je jediný způsob, jak mohu začít popisovat moji lásku k tobě: TOUŽÍM PO TOBĚ. Toužím tě milovat a být tebou milován – až tak jsi mi drahý. TOUŽÍM PO TOBĚ. Pojď ke mně – naplním tvé srdce a uzdravím tvé rány. Znovu tě vybuduji a udělím ti pokoj, i ve všech tvých potížích. TOUŽÍM PO TOBĚ. Nikdy nesmíš pochybovat o mém milosrdenství, mém přijetí tebe, mé touze odpouštět, mé touze žehnat ti a žít můj život v tobě. TOUŽÍM PO TOBĚ. Pokud se v očích světa cítíš nedůležitý – pak věz, že na tom vůbec nezáleží. Pro mě na celém světě neexistuje nikdo, kdo je důležitější než ty. TOUŽÍM PO TOBĚ. Otevři mi, pojď ke mně, tuž po mně, dej mi svůj život – a já ti ukážu, jak důležitý jsi pro mé srdce.
Neuvědomuješ si, že můj Otec má již dokonalý plán, jak od nynějška změnit tvůj život? Věř mi. Každý den mě požádej, abych přišel a řídil tvůj život – a já to udělám. Slibuji ti před svým Otcem v nebi, že budu ve tvém životě dělat zázraky. Proč bych to měl dělat? Protože PO TOBĚ TOUŽÍM. Jediné, co od tebe žádám, je, aby ses mi plně svěřil. O zbytek se postarám.
Již nyní se zajímám o místo, které pro tebe připravil můj Otec v mém království. Pamatuj, že v tomto životě jsi poutníkem na cestě domů. Hřích tě nikdy nemůže uspokojit nebo ti přinést pokoj, který hledáš. Všechno, co jsi hledal mimo mě, tě jen učinilo prázdnějším; proto víc nezůstávej ve věcech tohoto světa. Nejdůležitější ze všeho však je, abys mi neutíkal, když upadneš. Neváhej – pojď ke mně. Když mi dáš své hříchy, uděláš mi radost – proto, že pak mohu být tvůj Spasitel. Není nic, co bych nemohl odpustit nebo uzdravit – tak přijď a upokoj svou duši.
Nezáleží na tom, jak moc ses vzdálil, nezáleží na tom, jak často na mě zapomínáš, nezáleží na tom, kolik křížů v tomto životě neseš. Chci, aby sis zapamatoval pouze jednu věc – to, co se nikdy nezmění: TOUŽÍM PO TOBĚ – po takovém, jaký právě jsi. Nemusíš se změnit, abys uvěřil v mou lásku, protože to bude tvá víra v mou lásku, která tě změní. Zapomínáš na mě, hledám tě každou chvíli dne i noci. Stojím u dveří tvého srdce a klepu. Je pro tebe těžké uvěřit? Podívej se tedy na kříž, podívej se na mé srdce probodnuté pro tebe. Nerozumíš mému kříži? Znovu si poslechni slova, která tam byla řečena, protože ti jasně říkají, proč jsem to pro tebe všechno vydržel: „ŽÍZNÍM...“ (Jan 19,28). Ano, ŽÍZNÍM – jako ve verši žalmu, který jsem se modlil a který o mně říká: „čekal jsem, že někdo bude mít soucit, ale nikdo tu nebyl, čekal jsem, kdo by mě potěšil, ale nikoho jsem nenašel“ (Ž 69,21). Celý tvůj život jsem čekal na tvou lásku. Nikdy jsem tě nepřestal milovat a toužit být milován tebou. Zkusil jsi mnoho různých věcí ve snaze hledat štěstí. Proč se tedy nepokusíš otevřít mi své srdce právě teď, víc než kdy předtím?
Jakmile otevřeš dveře svého srdce, jakmile se dostatečně přiblížíš, uslyšíš mě, jak opakuji znovu a znovu – ne obyčejnými lidskými slovy, ale v duchu: „Nezáleží na tom, co jsi udělal, miluji tě pro tebe samého. Pojď ke mně se svým utrpením i se svými hříchy, s tvými potížemi i potřebami, s veškerou svou touhou být milován. Stojím u dveří tvého srdce a klepu... Otevři mi, protože PO TOBĚ TOUŽÍM...“
„Ježíš je Bůh, proto jsou jeho láska a jeho touha nekonečné. On, Stvořitel vesmíru, prosí o lásku svých tvorů. Chce naši lásku ...
To slovo: ŽÍZNÍM – což nezní v našich duších?“
Matka Tereza
