K.: Pane smiluj se. L.: Pane smiluj se.
K.: Kriste smiluj se. L.: Kriste smiluj se.
K.: Pane smiluj se. L.: Pane smiluj se.
SVATÍ - BOŽÍ PŘÁTELÉ
Litanie k svatému Janu Pavlu II.
Sv. Jan z Boha (1495 - 1550)
Pastýř, voják, prodavač knih, kajícník, otec chudých a nemocných, světec a zakladatel řádu milosrdných bratří.
víceRůzné způsoby zbožnosti
Z „Uvedení do zbožného života“ od svatého Františka Saleského (Pars 1, cap. 3)
víceStát před Boží tváří - karmelské povolání po vzoru Eliáše
Prorok Eliáš se v Písmu jeví jako muž Boží, který žije stále v Boží přítomnosti a bojuje horlivě za úctu k jedinému, pravému Bohu.
víceIntelekt a intelektuálové?
Edith Steinová se narodila v roce 1891 ve Vroclavi (Slezsko). Vyrostla v židovském prostředí. Od roku 1911 studovala psychologii. Na Nový rok 1922 se nechala pokřtít v katolické církvi.
víceSvatý Jan Nepomuk Neumann (1811 - 1860)
Jan Nepomuk Neumann se narodil 28. března 1811 v Prachaticích na Šumavě. Jeho otec Filip Neumann pocházel z bavorského Obernburgu a v Prachaticích se stal punčochářským mistrem. Vzal si dceru prachatického sedlářského mistra Anežku Lepší. Jan byl jejich třetí dítě, po něm se narodily ještě další tři. V den svého narození byl pokřtěn v kostele svatého Jakuba Staršího a dostal jméno po českém patronovi Janu Nepomuckém.
víceJan od sv. Samsona - Slepý bratr
Svatost nespočívá v tom, jestli pociťujeme nebo nepociťujeme Boha, když se vylévá do duše nebo se jí dotýká svými božskými paprsky, ale ve skutečném bytostném praktikování lásky. (Jan od sv. Samsona, L´éguillon, 295n)
víceSvatá Anežka Česká (1211 – 1282)
Česká princezna Anežka Přemyslovna je naprosto mimořádným zjevem v duchovních i kulturních dějinách naší země. Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I., její matkou byla Konstancie, dcera uherského krále Bély III. Když byly Anežce pouhé tři roky, byla poslána se svou starší sestrou Annou do polské Třebnice. Obě byly zasnoubeny synům slezského knížete Jindřicha Bradatého a svaté Hedviky, a proto byly poslány na vychování do tamního kláštera cisterciaček, který svatá Hedvika založila. Za tři roky se však Anežka vrátila domů, protože syn vévody, s nímž byla zasnoubena, zemřel. Po krátkém pobytu na Pražském hradě byla poslána do kláštera premonstrátek v Doksanech, protože zdejší klášter byl vyhledáván jako centrum výchovy a vzdělání pro dívky z významných šlechtických rodů. Anežka zde zůstala asi rok a půl.
víceMystická nauka svaté Terezie od Ježíše (1515-1582)
Tereziánská mystika je podle vlastních Tereziiných slov „mystika modlitby,“ přesněji řečeno „mystika života modlitby“. Klíčové je slovo život, protože do dialogu a přátelského vztahu s Bohem musí vstoupit celá naše existence – polovičatý přístup nemá smysl.
vícePoslední místo - Sv. Terezie z Lisieux
1. října slaví celá církev svátek sv. Terezie od Dítěte Ježíše a svaté Tváře, panny a učitelky církve.
víceMatka Tereza - 15 let od její smrti
„Svatost není nic mimořádného, není jen pro vyvolené. Svatost je velmi prostý úkol pro každého z nás: vždy a všude s úsměvem přijmout Boha.“
víceSvatý Prokop (po r. 970 – 1053)
Narodil se někdy po roce 970 do zemanské rodiny na tvrzi v Chotouni (mezi Českým Brodem a Kouřimí). Otec se jmenoval Vít (Vojslav) a matka zřejmě Božena. Rodiče mu dopřáli kvalitní vzdělání ve slovanském jazyce u kněží na Vyšehradě. Stal se knězem, přestože byl ženatý a měl syna Jimrama – v té době nebylo kněžství nutně spojeno s celibátem.
Svatá Marie Magdalena de´Pazzi (1566-1607)
Svatou Terezii „Velikou“, tedy z Ávily, zakladatelku a nejznámější světici bosého Karmelu, nezřídka již v době barokní vyobrazovali umělci spolu s jinou velkou mystičkou, která byla řeholnicí nereformovaného Karmelu, totiž se svatou Marií Magdalenou de´Pazzi.
víceSvatý Jan Nepomucký (cca 1345 - 1393)
Narodil se někdy kolem poloviny 14. století v Pomuku v Čechách (pozdější Nepomuk u Plzně).
víceSvatý Jan Sarkander (1576 - 1620)
Svatý Jan Sarkander žil v době závažných náboženských rozbrojů, které ho nakonec stály život. Pro složitost doby a neúplnost pramenů je nejednoznačnou postavou jak z hlediska historického, tak i z ekumenického.
víceSvatý Vojtěch (956 – 997)
Životní příběh svatého Vojtěcha se zdá být potvrzením evangelního výroku, že žádný prorok není vítán ve svém domově. Zatímco v mnohých okolních zemích českého biskupa ctili, vítali a milovali, v jeho vlastní zemi jej čekaly jen neúspěchy, zrada a odmítání. Dvakrát z Čech odešel, ale dvakrát byl papežem poslán zpět. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v krajinách tehdejšího Pruska. Jeho ostatky se nacházejí v hlavní lodi pražské katedrály.
více