Duch po našem boku (Slavnost Seslání Ducha Svatého C)

Velká slavnost Seslání Ducha Svatého představuje plnost velikonoční události. Vzkříšený Ježíš, jenž zasedl v nebi po Otcově pravici a má účast na Boží vládě, naplňuje příslib, který dal svým učedníkům, že jim sešle Ducha Svatého. A právě v síle Ducha Svatého může křesťanská komunita vydávat Kristu svědectví mezi lidmi v jejich vlastních jazycích (srov. Sk 2,8.11).
Jestliže pro izraelský lid Letnice představovaly slavnostní připomínku daru Zákona na Sinaji, slavnost smlouvy, pak pro Ježíšovu komunitu znamená dar Ducha Svatého slavení nové, definitivní a poslední smlouvy. Ježíš nenechal svou komunitu v opuštěnosti (srov. Jan 14,18), protože s jeho nanebevstoupením určitě nedošlo k takovému odloučení, jež by znamenalo konec jeho působení na tomto světě. Komunita věřících totiž s Ježíšem sdílí jeho život, téhož Ducha, a právě to ji také uschopňuje k pokračování v Ježíšově působení v dějinách. Jedná se o hlásání radostné zvěsti evangelia, o konání dobra, zasazování se za zastavení nadvlády zlého ducha. Jako byl Ježíš naplněn mocí Ducha Svatého, což ho uschopňovalo k naplňování jeho poslání (srov. Sk 10,38), tak totéž se týká jeho církve ode dne Seslání Ducha Svatého.
V dnešním evangelním čtení rozjímáme nad právě zmíněnou skutečností. Slyšíme o Ježíšově příslibu seslat učedníkům Ducha Svatého v rámci takzvané řeči na rozloučenou. Těmito svými výroky k nám promlouvá živoucí a oslavený Pán i dnes. Ježíš úzce váže daný příslib na lásku: „Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. A já budu prosit Otce, a dá vám jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy“ (Jan 14,15–16). Křesťan dostává Ducha Svatého jedině v té míře, v jaké miluje svého Pána Ježíše Krista, a to celým srdcem, celou myslí a ze všech sil (srov. Dt 6,5; Lk 10,27); má ho milovat víc než sobě nejbližší osoby (srov. Mt 10,37), víc než svůj život (srov. Mt 10,39). Právě když vede život v takové lásce, může zakoušet působení Ducha Svatého, Ducha Utěšitele, Parakléta, který mu stojí po boku, aby zpřítomňoval Ježíše, jenž je prvním Utěšitelem svých učedníků (srov. 1 Jan 2,1). Tento Duch učedníka podpírá v jeho každodenním úsilí o vytrvání v dobrém. Je to Duch pravdy, který učedníka přivádí k plnosti pravdy (srov. Jan 16,13). A uvědomme si, že pro křesťana pravda není nějaký abstraktní pojem, nýbrž sama osoba Ježíše Krista (srov. Jan 14,6).
Poté, co Ježíš opětně položil důraz na lásku, kterou vůči němu a vůči jeho slovu mají chovat jeho učedníci, což je základní podmínka k tomu, aby věřící mohl ve svém nitru přijímat Otcovu lásku a aby se stával Jeho příbytkem, pečetí svůj příslib prostřednictvím definitivního zjevení: „Přímluvce, Duch Svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já“ (Jan 14,26). Jinými slovy, Duch Svatý dnes přivádí učedníky k hlubšímu porozumění tomu, co Ježíš v době svého pozemského života učil, ale co v oné době učedníci nebyli s to správně chápat. V různých dobách totiž chápali různě osobu Ježíše Krista a tajemství spásy. Některá Ježíšova gesta a slova nemohli učedníci bezprostředně pochopit. Existují také věci nevyřčené, které bude Duch Svatý dále interpretovat: „on totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít“ (Jan 16,13). Ano, Duch Svatý působí v srdcích věřících a zpřítomňuje v nich celý Ježíšův život, neboť je Synovým bedlivým posluchačem, a tak je památkou a připomínkou Kristovy osoby, osvěcuje naše každodenní jednání až do dne příchodu oslaveného Pána na konci časů.
Je tudíž zřejmé, proč Ježíš pravil: „Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, který vychází od Otce, ten vydá o mně svědectví. Vy také vydávejte svědectví, protože jste se mnou od začátku“ (Jan 15,26–27). My křesťané jsme svědky Ježíše Krista před ostatními lidmi (srov. Lk 24,48; Sk 1,8), jsme jeho tělem v tomto světě. To je také naše velká odpovědnost, ale zároveň obrovská radost, kterou nám nikdo nemůže vzít (srov. Jan 16,23). Ano, jelikož jako křesťané žijeme z lásky a v lásce, proto také milujeme Ježíše Krista a on miluje nás. My a Kristus žijeme společně!



Převzato  z knihy: Hlásej slovo
Autor: Enzo Bianchi
Vydalo: KNA