Často mluvíte o tom, že je třeba se otevřít Duchu svatému, neklást mu překážky ve svém životě a nechat ho působit ve svém srdci. Co to znamená prakticky?
Proč je působení Ducha svatého v našem životě tak důležité? Někdy mám v srdci místo lásky a pokoje hněv a vůbec nevím proč. Přitom ho tam nechci mít. Dokonce i při prosbě o Ducha svatého. Co s tím mám dělat?
Ducha svatého potřebujeme k našemu životu z víry naprosto nutně. On nám umožňuje žít v důvěrném vztahu s Ježíšem, On nám dává jistotu Boží lásky a radost z víry. On nám dává poznání toho, že jsme hříšníci, kterým Pán rád odpouští, a že cesta odpuštění a pokání je pro nás v tomto světě cestou ke svatosti. On nám dává poznání, co je v životě důležité, dává nám potřebné dary pro život i pro naše poslání a uschopňuje nás křesťansky žít. On nám dává sílu k nesení našeho kříže, naději v dobách zkoušek a jistotu věčného života.
Otevřít se Duchu svatému znamená jednak aktivně toužit po působení Ducha svatého a prosit o Něj, a pak také odstranit překážky, které brání působení Ducha svatého v našem životě. Tou nejčastější překážkou Jeho působení v nás je to, že se nezřekneme sebe sama ve prospěch Krista, že nedovolíme Pánu Ježíši, aby se v našem životě ujal své vlády. Nedáme mu to místo, které mu patří. Dále klademe překážky působení Ducha svatého svými hříchy, zlými návyky, světským smýšlením, neočištěnými vztahy a touhami, neochotou k pokání.
Hněv, o kterém se zmiňujete, může být vášní, kterou se člověk brání zlu, může však také vyrůstat z hlubokých zranění a potlačených emočních reakcí v minulosti, může být ale i neřestí a hříchem. Nejdůležitější je nejprve zjistit, co je příčinou toho hněvu, který objevujete ve svém srdci. Pokud je to reakce na nějakou nespravedlnost, pak je třeba dát pozor, aby se tento odpor ke zlu nepřekroutil v pomstu, nenávist a neodpuštění. Je třeba dbát na to, aby se hněv v našem srdci neuhnízdil a neovládl naše jednání. Pokud nám někdo ublížil, je důležité prosit o sílu k odpuštění a také tomu člověku odpustit, prosit za uzdravení toho bolavého, co v nás jeho jednání zanechalo, a žehnat mu. To vše je nad naše síly a jistě k tomu potřebujeme zvláštní milost Ducha svatého, o kterého je třeba vytrvale prosit.
Pociťovaný hněv při modlitbě o Ducha svatého může být způsoben přímým působením zlého ducha, který nechce, abychom byli naplněni Duchem svatým a jím vedeni. Je třeba prosit Pána o světlo, co je toho příčinou, jestli jsme se někdy v minulosti neotevřeli zlému (např. nenávistí, přáním zlého, hříchy proti životu nebo praktikování nějaké formy okultismu, magie nebo věštění), který nám dnes brání v životu z moci a lásky Ducha svatého.
