Pokud jsme věřící a už jsme vyšli ze základní školy, odpovíme si asi velice rychle na otázku, k čemu je advent - přece víme, o čem ta doba je, co máme prožívat... Je snadné říkat krásné věci, ale - co když ve skutečnosti prožívám něco úplně jiného? Je advent pro mne skutečně doba, ve které něco, na někoho, Někoho čekám?

Bůh stále přichází a touží se s námi setkat, ale jaký mám já sám pocit, když si uvědomím, že se na mne On dívá? Není to spíš tak, že se bojím zeptat Boha, co si o mě myslí, protože jsem si už vyslechl tolik lidských slov na svou adresu, že ani od Boha nečekám jiná?

Ale my potřebujeme projít k živému Bohu i skrze všechny ty lidské bariéry v nás i kolem nás. K Bohu, kterému na prvním místě vůbec nejde o to, co mám a nemám dělat, za co se mám a nemám stydět, který si poradí i s mým hříchem, který touží jen po tom, abych před ním stál zcela upřímně a nezavřel před ním dveře svého srdce. K Bohu, který se na mne s láskou dívá, přijímá mne, pomáhá mi a říká mi: "Neboj se. Já jsem s tebou..."

Zvukový záznam katecheze pro mladé z adventní duchovní obnovy, která proběhla v Ostravě-Přívoze v roce 2008, je ke stažení zde.