Nejčtenější články

Chci otevřenou církev (Kardinál Martini)

V době, kterou právě prožíváme, si mnozí kladou otázku, jaký bude budoucí papež a jaké bude další směřování církve. V těchto dnech vyšla poslední kniha rozhovorů s nedávno zesnulým kardinálem Martinim nazvaná „Hovory v Jeruzalémě“, ve které Carlo Maria Martini odpovídá na otázky, které si klade současný člověk tváří tvář situaci ve světě i v církvi. Vybral jsem ukázku z odpovědí na dvě otázky z této knihy, které pro nás mohou být povzbuzením k modlitbě za budoucího papeže:

více

Popeleční středa (A) - videoúvod

Mt 6,1-6.16-18: Ježíš řekl svým učedníkům: „Dejte si pozor, abyste nekonali dobré skutky okázale před lidmi, jinak nemáte odplatu u svého Otce v nebesích. Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj před sebou, jak to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé velebili. více

Potřebuji Boží milosrdenství? (kázání na text Jan 20,19-31)

Navečer prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ více

Vůně oleje

Farizeus, který v Betanii pozval Ježíše k jídlu, a také Ježíšův učedník Jidáš velmi rychle soudí a odsuzují jednání Ježíšovo a jednání ženy, která přichází, aby Ježíši darovala vše, co má. I my si občas musíme sami sobě přiznat, že jsme s Pánem nespokojení, posuzujeme jej a vytýkáme mu věci, které nedělá podle našich představ. Ale Ježíš se ženy v tomto evangeliu zastal takovým způsobem, že na to určitě nikdo z té hostiny dlouho nezapomněl. Není hanbou být hříšník, ale problémem je, když ve svém naslouchání Bohu nějak slyšíme a vlastně spíš neslyšíme a pak ani nevíme, proč by se i nás mělo týkat to, abychom dělali pokání a prosili za odpuštění.

více

Poklad víry máme v nádobě hliněné

Co je tím pokladem, o kterém mluví apoštol Pavel? K našemu překvapení to není na prvním místě naše víra, ale poslání, které máme, poslání rozmnožovat slávu Boží a zrcadlit slávu Páně, šířit Boží království. Tento poklad máme v nádobě hliněné - a naším největším pokušením je nějak si lidským způsobem zajistit a vymyslet, aby to s tím šířením království silou a mocí dopadlo co nejlíp. Ale my sami ze sebe žádnou moc a sílu nemáme - i když si tak často myslíme, že ano... Jak dlouho nám bude trvat, než pochopíme, že to celé je doopravdy úplně jinak, než celé společenství církve začne žít mocí Boží skrze skrze lidskou bezmocnost, než si začneme vážit především toho, že jsme lidé, kteří směli zakusit přítomnost živého Boha ve své slabosti, že naším cílem není být bezhříšní, stateční, silní a všemu rozumět, ale otevřít se Bohu a zakoušet denně Boží milost takovým způsobem, že On sám si z nás učiní nástroje své moci?

více

Poslušnost z lásky (kázání na text Mt 17,1-9)

Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn: jeho tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo. A hle – ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: „Pane, je dobře, že jsme tady. Chceš-li, postavím tu tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Když ještě mluvil, najednou je zastínil světlý oblak, a hle – z oblaku se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte!“ Jak to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli. Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte, nebojte se!“ Pozdvihli oči a neviděli nikoho, jen samotného Ježíše. Když sestupovali s hory, přikázal jim Ježíš: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud nebude Syn člověka vzkříšen z mrtvých.“ více