V životě na nás často nečekají jen těžké události, ale také celá těžká období. Realitou života je vždy i konfrontace s vlastní bídou a slabostí. Krize není trest, ale cesta, je to normální proces na cestě růstu a zrání. Zkušenost vnitřní nejistoty, ze které ale nemusíme vždy dobře vyjít. Člověk najednou prožívá vnitřní nespokojenost s druhými i s Bohem, zklamání a únavu ze života, rozčarování ze sebe, pokušení rezignace nebo naopak rychlých řešení a útěků, ať už do jiných vztahů, do vztahů bez závazků, do osobního aktivismu či aktivismu v církvi... Pokouší se zaplnit prázdno a strach ze změny, který najednou nejde unést.
Člověk v osobní krizi většinou stejně jako prorok Jonáš vymýšlí také všechno možné, jen aby se nemusel vrátit k Bohu. Ale řešením všech našich problémů je vždy a za všech okolností chtít spěchat do Boží náruče. Bůh přestane být pro nás neprůhledný, tajemný, záludný a nepochopitelný, když se přiblížíme na Jeho srdce.
Záznam čtvrté přednášky z postní obnovy na téma evangelizace, která zazněla v Pastoračním středisku v Praze-Dejvicích dne 20.2. 2015, si můžete poslechnout zde.
