Svatá Gemma /= "drahokam" italsky/ se narodila 12. března 1878 v Camiglianu, vesnici blízko města Lucca. Její šťastné dětství skončilo ve věku osmi let úmrtím matky.
Následně si mnoho vytrpěla kvůli bolestným ztrátám v rodině a ekonomickým pohromám. V té nejtvrdší chudobě trpěla hroznou a vleklou nemocí, z níž byla zázračně uzdravena na přímluvu svaté Marie Markéty Alacoque a svatého Gabriela od Bolestné P. Marie, pasionisty.
Vroucně toužila vstoupit do kláštera ke klauzurovaným pasionistkám, ale kvůli těžkostem, průtahům a nerozhodnosti těch, kteří jí měli dopomoci uskutečnit její touhu, ji Pán nakonec vedl cestou úplné odevzdanosti do Jeho vůle ve světě. Přesto se může Gemma oprávněně považovat za duchovní dceru Kongregace pasionistů.
U příležitosti vydání dekretů o svatosti a zázracích Gemmy Galgani Svatý otec Pius XII. vyzdvihl poučení plynoucí z jejího života. „Život vedený v takových pokorných podmínkách, v chudobě, v temnotě a v utrpení, který přesto dosáhl tak vznešených výšin svatosti, je důkazem, že žádný věk, žádné podmínky, žádný životní stav nebo společenské postavení nemohou být překážkou božskému příkazu: Buďte svatí, protože já, Hospodin, váš Bůh, jsem svatý.“
Ježíšovy Pašije byly tajemstvím její svatosti, inspirací jejího života oběti a utrpení. Na její panenské tělo Pán vtiskl své rány (poprvé o slavnosti Nejsv. Srdce Ježíšova 1899), které se pak objevovaly na rukou, na nohou a v boku, když opakovaně prožívala od čtvrtku do pátku Jeho utrpení. V tomto spojení s Ježíšem Ukřižovaným byla obětí lásky a bolesti, stravovaná vroucí horlivostí pro obrácení hříšníků a spásu duší. Eucharistie byla pro Gemmu pramenem světla, milosti, lásky, každodenním posilujícím pokrmem. Přesvatá Panna Maria jí byla vzorem života a úplné odevzdanosti Ježíši.
Život svaté Gemmy je učením pro svět, tak nepřátelský Slovu o Kříži. Zemřela na Bílou sobotu 11. dubna 1903. Svatořečena byla 2. května 1940 papežem Piem XII.
Více o sv. Gemmě naleznete na stránkách: www.svatagemma.sk, www.stgemma.com.
Překlad: