Jak je to možné, že všichni víme, že Bůh je jen láska a milosrdenství, víme to od Ježíše, že nás vždycky přijme takové, jací jsme, a přesto je pro nás tak těžké přijít, když sejdeme z cesty, přijít a poprosit za odpuštění? Mladší syn možná odešel z domu dřív, než stačil poznat, jaký skutečně otec je. Člověk ale musí poznat srdce Boží, aby je pak nevyměnil za nic na světě. Ne nehřešit proto, abych nepřestoupil zákon, ale proto, že každý hřích je ranou do Božího srdce.
Jestli svoji hodnotu odvozujeme od toho, že jsme nebo máme být dobří a bezchybní, pak je pro nás velmi těžké vyznat hřích a prosit za odpuštění. Když si ale vystačím se svou "dokonalostí", pak nepotřebuji lásku Boží a stane se ze mě naprosto nesnesitelný člověk s nekajícím srdcem - jako farizeové, ke kterým Ježíš mluvil. Změnit postoj srdce totiž nejde jinak, než že se budeme opravdu chtít připodobnit Bohu. Tomu, který myslí jinak, než my, který miluje jinak, než my - a nad kterým můžeme žasnout a toužit být mu blízko...a nakazit se tou Jeho nepochopitelnou a bezpodmínečnou láskou.
Video s katechezí z Misijního jara 2015 můžete zhlédnout zde.
Omluvte prosím sníženou zvukovou i vizuální kvalitu záznamu.
