Celé dějiny spásy jsou z lidského hlediska dějinami útěků. Hned po prvním hříchu utíká Adam od Boha - místo aby utíkal do Boží náruče. Většinou utíkáme před tím, co nemáme vyřešeno, a přitom si to dál neseme s sebou. Utíkáme k věcem ne úplně dobrým i zdánlivě neškodným, jako je práce, odpočinek, koníčky, internet...Ale člověk nemůže utéci před sebou ani před druhými, ani před svou minulostí, vinou či nevyřešenými konflikty.
I podobenství o marnotratném synu či spíš milosrdném otci útěkem začíná. Možná ten mladší syn odešel z domu také kvůli falši staršího bratra, který mu svou pseudo-dokonalostí ztrpčoval život...Co odhání nás samotné od Boha a od lidí? A koho naopak svým jednáním vzdalujeme od Boha my?
Video s katechezí z Misijního jara 2015 můžete zhlédnout zde.
Omluvte prosím sníženou zvukovou i vizuální kvalitu záznamu.
