Žijeme v čase, kdy spousta náboženství a filozofických systémů nabízí svou cestu k osvícení, tváří se, jako by právě oni mohli světlo do života dát, a mnozí se těmito bludičkami nechají zlákat. Pravé světlo je ale naprosto nezasloužený dar, dar, který má jméno - a je jím Ježíš. Každý z nás může pod Jeho pohledem zakusit, že mu skutečné světlo pro život chybí, a zároveň prožít, že jedině Ježíš je opravdu Ten jediný, který o sobě může říci - já jsem světlo světa.

My všichni máme stejně jako uzdravený slepec a uzavření farizeové slepá místa ve svém životě,  jen někdy dlouho trvá, než přijdeme na to, že sice máme oči, ale nevidíme. Jedině světlo lásky nás vyvádí z temnoty ke světlu - a Bůh nás ozařuje tímto světlem zevnitř a umožňuje nám novýma vnitřníma očima vidět sebe, druhé i Boha. A když o toto světlo prosíme, prosíme zároveň i o lásku Boží pro nás.

Pouze tváří v tvář láskyplnému Ježíšovu pohledu si mohu přiznat pravdu o svém životě. Prosit Ježíše, aby On do něj vstoupil jako světlo, které mne uzdravuje a vyvádí z vnitřní temnoty. Budu-li mít toto světlo v sobě, bude právě ono nakonec silnější než veškerá tma kolem mě i ve mě. Protože Ježíš je tím světlem. Ten, kterého milujeme...a kterému chceme patřit.

Druhá přednáška, která zazněla v rámci postní duchovní obnovy u minoritů v Brně 18.3.2017, je ke stažení zde.