"Bůh nedopustil, aby spása na nás spadla z výšky jako almužna toho, kdo s lidumilným postojem dává část ze svého přebytku."
Papež František
Po celou dobu svého pontifikátu se Jan Pavel II., papež Božího milosrdenství, snažil zpřístupnit nám, křesťanům 20. století, skutečnost, že náš Bůh je ztělesněné milosrdenství, a že toto milosrdenství je pravá tvář Boha, kterou smíme poznávat v životě a učení Ježíše Krista. Z tohoto pohledu je právě milosrdenství klíčem k pochopení toho, co Ježíš zde na zemi říkal a dělal.
Na začátku všeho stojí především veliká Boží touha spojit se s námi, "neschopnost" Boha být bez nás, touha Ježíšova srdce po srdci každého z nás, touha Boha, aby se stal MÝM Bohem, směl mi darovat uzdravení, odpuštění, směl mi projevit své milosrdenství... a být se mnou po celou věčnost. Problémem je, že se člověk mnohdy domnívá, že on Boží milosrdenství vlastně vůbec nepotřebuje. Jsme ale povoláni toto milosrdenství přijmout a dávat dál, způsobem, jakým to dělal Ježíš. A také o ně stále prosit, zdaleka nejen pro sebe. Jenže nic z toho není možné bez spojení s Ním...
Přednáška o Božím milosrdenství, jak o něm vyučovali právě svatořečený papež Jan Pavel II. a sestra Faustyna Kowalská, zazněla v Komunitním centru Matky Terezy v pražských Hájích dne 28. dubna 2014.
Přednáška ke stažení zde.
