1. čtení: Izaiáš 8,23 – 9,3
2. čtení: 1. list Korinťanům 1,10-13.17
Evangelium: Matouš 4,12-23

 

 

Dnes nasloucháme vyprávění evangelisty Matouše o počátku Ježíšova veřejného působení .
Podobně jako v Markově evangeliu i podle Matouše začíná Ježíšovo veřejné působení po jeho křtu v Jordánu (srov. Mt 3,13–17) a po pokušeních, která vítězně zvládl na poušti (srov. Mt 4,1–11). Přesněji řečeno: Ježíš zahajuje své veřejné působení, když „uslyšel, že byl Jan (Křtitel) uvězněn“ (Mt 4,12). Odchází do Galileje, tedy do země, z níž pocházel a z níž také přišel za Janem Křtitelem do Judska. Zde rozjímá o uvěznění svého předchůdce a pochopí, že nastala hodina, kdy má začít se svým veřejným působením, protože se naplnil čas Zákona a Proroků (srov. Mt 11,11–15). Matouš čte s velkým duchovním porozuměním Ježíšovo rozhodnutí odebrat se do Kafarnaa „při moři v území Zabulonově a Neftalimově“ (Mt 4,13) – tyto názvy evokují exil a rozptýlení Izraele. Naplňuje se tedy slovo proroka Izaiáše: „Lid, který žil v temnotě, uviděl veliké světlo; světlo vzešlo těm, kdo sídlili v krajině a ve stínu smrti“ (Mt 4,16; Iz 9,1). Ano, spása oné země, jak ji viděl dávný prorok, se začíná naplňovat skrze Ježíšovu přítomnost a jeho působení. V Galileji bydleli jak Židé, tak pohané, a proto je právě toto území vhodným prostorem pro zjevení skutečnosti, že Ježíš je skutečným světlem, které osvěcuje každého člověka (srov. Jan 1,9).
Ježíš neprodleně začal hlásat: „Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království“ (Mt 4,17). Stejnou zvěst přinášel lidem Jan Křtitel (srov. Mt 3,2) – je tak zřejmé, že Ježíš se jasně rozhodl k pokračovat v poslání svého předchůdce. Také Ježíš volá lidi k obrácení, tedy k tomu, aby začali znovu a aby se vraceli k Bohu prostřednictvím konkrétní proměny smýšlení a jednání. Ježíšových však klade důraz na to, že se „přiblížilo nebeské království“, neboť toto království je přítomno v jeho osobě: Ježíš je totiž člověkem, v němž Bůh vládne jedinečným způsobem a opravdu naplno. To je radostná zvěst a také pravý zdroj našeho možného obrácení: jsme voláni k přijetí působení, které Hospodin naplňuje v Ježíšovi, jehož životem je evangelium, radostná zvěst o spáse pro všechny lidi. Necháme-li se vtáhnout do Ježíšovy existence a přilneme-li k němu, naše existence projde radikální obnovou a rozhostí se v nás vláda Hospodinova, Boží království. Rabíni Ježíšovy doby říkávali: „Je to lid, kdo nechává panovat krále, a není to král, kdo nechává vládnout sám sobě.“ Je tudíž třeba se obrátit a dovolit Hospodinu, aby v nás skutečně panoval – právě tímto způsobem vstupuje do dějin Boží království!
Tak to také prožívali první věřící, kteří přijali Ježíšovo evangelium a vydali se v Mistrových stopách. Když Ježíš putoval podél Galilejského jezera, spatřil dvě dvojice bratří, Petra a Ondřeje a Jakuba a Jana, kteří provozovali svou rybářskou živnost. Obrátil se na ně se svou autoritou: „Pojďte za mnou!“ (Mt 4,19) Další slova vyzývající k naplnění tohoto povolání učedníkům slibují nebývalou plodnost: „Udělám z vás rybáře lidí“ (Mt 4,19). Tak se těmto lidem stává Boží království velmi blízkým: světlo vycházející z Ježíše jako Mesiáše je osvěcuje a dává jim sílu, aby opustili všechno a vydali se za ním. Vyprávění zdůrazňuje, že první čtyři učedníci Ježíšovo slovo ihned uposlechli. Tato bezprostřední poslušnost je zakořeněna v účinnosti Mistrova slova a zároveň je znamením, že toto Boží království v Ježíšovi proniká zcela novým způsobem do lidských dějin: naplnil se čas (srov. Mk 1,15) a že času není nazbyt (srov. 1 Kor 7,29).
Tito lidé, kteří se svobodně rozhodli opustit rodiny a své řemeslo, aby mohli žít s ním, budou muset svou odpověď každý den obnovovat, tedy vytrvat na nastoupené cestě. Během následování často nebudou Ježíšovi rozumět, nebudou na výši jeho požadavků, dokonce ho v nejtěžších okamžicích opustí. Jenomže jeho příslib je silnější než jejich nevěra, a proto budou po velikonočním svítání schopni zvěstovat světlo vzkříšeného Krista všem lidem. Tahle radostná zvěst dospěla až k nám. A je to skutečně ozvěna Ježíšových slov, která mohou dávat smysl našemu životu. „Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života“ (Jan 8,12). 

Zdroj: Hlásej slovo (roční cyklus A)

Videoúvod k této neděli je zde.