Před několika týdny byl za podivných okolností odvolán z funkce trnavského arcibiskupa redemptorista Róbert Bezák. Nejen slovenskou církev, ale i veřejnost tento fakt začal dělit na dva tábory. Jaké je Vaše stanovisko k této kauze?
S velkou bolestí sleduji v médiích celou záležitost, ne proto, že mě zajímají senzace, ale protože miluji církev a není mi jedno, jak se o církvi mluví a jak se v církvi s lidmi jedná. Jsem celou touto kauzou opravdu zneklidněn. Je sice velmi těžké se kompetentně k něčemu vyjádřit, když nemáte dostatek informací, ale už to, co prosáklo na veřejnost, je velmi znepokojující. Velmi se mi líbila reakce redemptoristů bratislavské viceprovincie ke změnám v Trnavské arcidiecézi, když otevřeně napsali, že si nedokáží spojit své poznání Róberta Bezáka se zprávou o jeho odvolání. V duchu poslušnosti vůči Svatému Otci rozhodnutí sice přijali, ale doufají, že důvody jeho překvapivého odvolání budou vysvětleny. Po pravdě řečeno na to čekáme všichni, poněvadž otazníků kolem jeho odvolání je už dnes víc než dost.
Je pochopitelné, že si mnozí kladou otázky typu: Komu vadil biskup s tak lidskou tváří, tak vstřícným vztahem ke všem lidem bez rozdílu, tak charakterní v postojích, tak otevřený veřejnosti i mladé generaci? Byl ve své diecézi velmi oblíbený a to, co se mu podařilo za tři roky vytvořit, bylo až neuvěřitelné. Je téměř jisté, že jedním z jeho největších úkolů po nástupu bylo vyrovnat se s neblahým dědictvím svého předchůdce v úřadu.
V nedávno zveřejněném dopise (18. 7.) adresovaném slovenským biskupům a apoštolskému nunciovi se arcibiskup Bezák zmiňuje o tom, že od podzimu 2009 on sám několikrát Svatý stolec informoval o vážných problémech spojených se stavem a hospodařením trnavské arcidiecéze za působení jeho předchůdce Jána Sokola, ale nikdy nedostal žádnou odpověď. V dopise také zdůraznil, že výsledky apoštolské vizitace, na jejímž základě měl být odvolán, nedostal ani písemně, ani při žádném z osobních setkání.
V textu dopisu také uvedl, že souhlasí i s tím, aby bylo zveřejněno jedenáct otázek, které mu zaslal prefekt Konference pro biskupy a které údajně nebyly důvodem jeho odvolání. I nad obsahem těchto otázek zůstává člověku rozum stát. Nehledě na neuvěřitelný fakt, že by se stížnosti tohoto typu od několika kněží a laiků měly stát oficiálním důvodem vizitace, která měla zjevně už předem za cíl jeho odvolání… A přitom, když žádal arcibiskup Bezák vizitaci z důvodů kontroly hospodaření svého předchůdce, tak mu nebylo vyhověno.
Důvody odvolání oficiálně nejsou známy, pravděpodobně však souvisejí se způsobem reforem arcidiecéze, včetně snahy o nastolení finanční transparentnosti. Právě toto vzbuzuje podezření, že musel být odvolán dříve, než některé věci mohly vyjít na světlo – a to s nařízením mlčenlivosti (vlastně zákazem možnosti se jakkoli hájit). Všechny tyto skutečnosti mi připomínají praktiky doby nedávné, kdy jsme společně čelili totalitnímu režimu, a nepřipomínají mi ani vzdáleně nic z ducha evangelia a jednání apoštolů Kristových. Kdosi mi v této souvislosti připomněl známý výrok Martina L. Kinga, který řekl: „Naše generace bude muset jednoho dne litovat nejen zlých slov a skutků špatných lidí, ale také strašlivého mlčení dobrých.“ Proto bych rád povzbudil všechny lidi dobré vůle, abychom se společně ptali po pravdě a spravedlnosti v této kauze a tak podpořili arcibiskupa odvolaného podivným způsobem. Zdá se mi, že mlčení v těchto souvislostech, a to i schované za poslušnost Svatému Otci, by bylo jen zbabělostí a spoluúčastí na páchaném bezpráví.
Připojuji odkaz na reflexi nad kauzou Bezák, kterou jsem obdržel od svých informovanějších přátel. Zde.
