Rozhovor pro Dobrú knihu 3. 4. 2010

Ámos 8,11: Hle, přicházejí dny, je výrok Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad, ne hlad po chlebu ani žízeň po vodě, nýbrž po slyšení slov Hospodinových.

1.Povolanie k zasvätenému životu je asi osobitý príbeh u každého jedného rehoľníka. Čím je pre Vás osobitá karmelitánska spiritualita a čím môže byť oslovujúca pre kresťanov 21. storočia?

Duchovní cesta Karmelu je pro mne především velikým darem. Uváděla mě a stále uvádí do důvěrného vztahu s Bohem skrze vnitřní modlitbu a Slovo Boží, pod vedením a podle vzoru Panny Marie. Ve způsobu našeho života jsem nalezl zvláštní vyváženost a dost prostoru pro speciální pastoraci, život ve společenství a samotu s Bohem. Jsem přesvědčen, že právě svým důrazem na kontemplativní modlitbu a důvěrné spojení s Bohem v lásce, které se snažíme žít v bratrském společenství, má karmelitánská spiritualita stále co říci i současnému člověku, který se nespokojí jen s konzumním a povrchním životním stylem.

2. Pri jednom stretnutí ste položili otázku čím to je, že na Slovensku sú pri Vašich návštevách prednáškové sály plné a je tu cítiť hlad po Slove. Možno práve preto položím túto otázku. Odpoveď je možno v nej.

Na jednej strane cítiť nedôveru veriacich voči kňazom aj biskupom, na strane druhej musíme vnímať ich túžbu po osobnostiach, ktorým by „laici“ dôveru dať chceli. Ste osobnosťou, ktorej meno rezonuje aj v kresťanských spoločenstvách na Slovensku. Duchovné otcovstvo je stále „in“, ale nespokojnosť s duchovenstvom z rôznych príčin v katolíckom prostredí u nás narastá. Kadiaľ vedie cesta von? Kde nájsť opätovnú vzájomnú dôveru?

Cestu z každé tíživé situace zná jen Pán. Je třeba se ptát jeho, naslouchat jeho Slovu a prosit o vedení Duchem svatým. Každá cesta obnovy začíná vždy ochotou k pokání a je vždy dílem Ducha svatého. A co se týká osobností, ty Pán nechá vyrůst tam, kde o to prosíme, a kde jsme ochotni současně sami být nástrojem božím. Osobnosti potřebujeme nejen v řadách kněží, ale i uprostřed laických společentsví. Základem pro jejich růst je jistě láskyplné rodinné prostředí, ale také živé společenství církve.

3. Tento rozhovor vychádza v predvečer sviatku Zoslania Ducha Svätého. Možno mi dáte za pravdu, že prvý krok zo stany človeka k prijatiu Ducha je túžba po ňom. Mnohí z nás ale každoročne v nádeji očakávajú čas Turíc, ... a jednoducho nič. Možno okrem túžby treba viac. Čo?

V každém z nás jsou také překážky, kvůli kterým Duch sv. nemůže v našem životě svobodně působit. To, že je Duch sv. symbolizován mimo jiné také holubicí, zdůraznuje jeho jemnost a nevtíravost. Bůh se nevlamuje do srdce člověka násilím a může přijít jen tam, kde má pro to prostor. S prosbou o Ducha sv. a touhou po Něm úzce souvisí i ochota zříci se všeho, co mu brání přijít. Nejúčinější je ptát se Pána samotného a nechat se mocí jeho lásky usvědčovat, očišťovat a tak připravit na příchod Ducha sv. Je třeba dát Pánu na prvním místě sebe a s tím i svobodu, aby mohl jednat jak chce a kdy chce.

4. Istý čas ste boli poverený aj exorcizmom. V dnešnej dobe cítiť akúsi nevyváženosť v pohľade na Zlého a nášho postoja ku Zlému a jeho pôsobeniu vo svete. Buď ho úplne ignorujeme, alebo démonizujeme všetko, možno aj v nádeji vyzuť sa z vlastnej zodpovednosti. Neuvažujete vydať svedectvo, napr. aj knižne, a vniesť akýsi jasnejší postoj medzi nás k tejto otázke.

O knižní podobě svědectví jsem neuvažoval, ale rád bych časem napsal knihu, ve které bych chtěl upozornit na staronové taktiky Zlého, kterými odvádí lidi od Boha a jeho lásky. Působení Zlého je velmi rafinované a všeobecný hlad po duchovních hodnotách, který je také jedním z chrakteristických rysů dnešní doby, zneužívá, aby lidem nabízel falešné duchovní zážitky a falešné duchovní cesty. Na to bych rád upozornil, abychom v této oblasti nebyli naivní a vážili si pokladů, které máme v křesťanství.

5. A jedna príjemnejšia otázka. Tuším Exupéry napísal, že pochádzame zo svojho detstva. Odkiaľ pochádza P. Vojtěch Cyril Kodet?

Pocházím z Českomoravské vrchoviny, z obyčejné venkovské křesťanské rodiny. V exupéryovském smyslu bych však řekl, že pocházím z prostředí, ve kterém nebylo mnoho hmotných statků, ale zato v něm bylo dost času na vzájemnou lásku i na to dívat se spolu stejným směrem a společně budovat chrám.