KÁZÁNÍ

Mk 8,27-35: Ježíš vyšel se svými učedníky do vesnic u Césareje Filipovy. Cestou se ptal svých učedníků: „Za koho mě lidé pokládají?“ Řekli mu: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za jednoho z proroků.“ Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš!“

Mk 7,31-37: Ježíš odešel z tyrského kraje a šel přes Sidón územím Desetiměstí ke Galilejskému moři.

Mk 7,1-8.14-15.21-23: Kolem Ježíše se shromáždili farizeové a někteří z učitelů Zákona, kteří přišli do Jeruzaléma.

Mt 9,9-13: Když Ježíš šel (ze svého města), uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš.

Jan 6,60-69: Mnoho z Ježíšových učedníků řeklo: „To je tvrdá řeč! Kdopak to má poslouchat?“

Lk 1,39-56: V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách.

Jan 6,41-51: Židé reptali proti Ježíšovi, že řekl: „Já jsem chléb, který sestoupil z nebe.“ Namítali: „Copak to není Ježíš, syn Josefův? Známe přece jeho otce i matku. Jak tedy může tvrdit: `Sestoupil jsem z nebe?'

Mt 9,1-8: Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města.

Jan 6,1-15: Ježíš odešel na druhou stranu Galilejského neboli Tiberiadského moře. Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která konal na nemocných.

Jan 19,25-27: U Ježíšova kříže stála jeho matka, příbuzná jeho matky Marie Kleofášova a Marie Magdalská.

Lk 10,1-9: Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo.

Lk 10,1-9: Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo.

Mk 6,1-6: Ježíš šel do svého domova. Učedníci ho doprovázeli.

Mk 5,21-43: Ježíš se vrátil lodí na druhý břeh a už se kolem něho shromáždil velký zástup. Když byl ještě na břehu moře, přišel k němu jeden z představených synagogy, jmenoval se Jairos.

Mk 4,35-41: Jednoho dne večer vybídl Ježíš své učedníky: „Přeplavme se na druhý břeh!“

Marek 4,26-34: Ježíš řekl zástupu: „Boží království je podobné člověku, který zaseje do země semeno; ať spí nebo je vzhůru, ve dne i v noci, semeno klíčí a roste, on ani neví jak. Země sama od sebe přináší plody: napřed stéblo, potom klas, pak zralé zrno v klasu. Když pak se ukáže zralý plod, hned člověk vezme srp, protože nastaly žně.“

Mk 3,20-35: Ježíš vešel do jednoho domu a znovu se shromáždil zástup (lidu), takže se nemohli ani najíst. Jakmile o tom uslyšeli jeho příbuzní, vypravili se, aby se ho zmocnili; říkalo se totiž, že se pomátl na rozumu.

Mt 28,16-20: Jedenáct učedníků odešlo do Galileje na horu, kam jim Ježíš určil.

Jan 15,26-27; 16,12-15: Ježíš řekl svým učedníkům: „Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, který vychází od Otce, ten vydá o mně svědectví.

Jan 7,37-39: V poslední, hlavní den svátků Ježíš stál (v chrámě) a hlasitě zvolal: