Modlitba sv. Simeona Nového teologa (*949 - +1022)
Ó Světlo pravé, přijď!
Ó Živote věčný přijď!
Ó Tajemství skryté, přijď!
Ó Poklade, který nemáš jména, přijď!
Ó Osobo, která unikáš lidskému poznání, přijď!
Věčná bdělosti, přijď!
Světlo, které nikdy nezapadá, přijď!
Pravá naděje všech vykoupených, přijď!
Vzkříšení mrtvých, přijď!
Mocný, který svým čirým pokynem nepřestajně všechno tvoříš, měníš a obnovuješ, přijď!
Naprosto nezbadatelný a nedotknutelný, přijď!
Ty, věčně nehybný, jenž jsi stále v pohybu a přicházíš k nám, kteří ležíme v propasti, ač sídlíš vysoko nad nebesy nade vším, přijď!
Jméno, které nejvíc vzýváme a po němž nejvíc toužíme, o němž však nedokážeme zhola nic říct, co jsi, kdo jsi a odkud jsi, přijď!
Ó Radosti věčná, přijď!
Ó Věnci nevadnoucí, přijď!
Purpure velikého Boha a Pána našeho, přijď!
Plášti průsvitný jako křišťál, drahokamy zdobený, přijď!
Útočiště nedostupné, Ó přijď!
Královský plášti z purpuru a pravice velebnosti nejsvětější, přijď!
Má duše toužila a touží po Tobě, přijď!
Hle, jsem sám, tedy Ty Samotný ke mně samotnému přijď!
Oddělil sis mne a způsobil jsi, že jsem na zemi sám, tedy přijď!
Ty ses stal mou touhou a způsobil jsi, abych toužil po Tobě, kterého nikdo nemůže dosáhnout, tedy přijď!
Dechu a živote můj, přijď!
Útěcho mé nehodné duše, přijď!
Má radosti, slávo a věčná rozkoši, přijď!
Vzdávám Ti díky,
neboť ses zde, uprostřed zmatku, přeměn a vírů sjednotil se mnou,
a přestože zůstáváš Bohem povýšeným nade vše,
přece ses stal vším ve všem.
Ó Nápoji nevýslovný, který mi nikterak nemůže být vzat,
Ty se ustavičně vléváš do rtů mé duše a bohatě prameníš ve studni mého srdce!
Ó Roucho třpytné, které spaluje démony!
Oběti očistná!
Svatými slzami, které Tvá přítomnost přehojně dává všem, ke kterým přicházíš,
mne stále umýváš!
Největší díky Ti vzdávám za to, že ses mi stal dnem bez večera a sluncem nezapadajícím!
Nikde se nemůžeš ukrýt, neboť svou slávou naplňuješ světy:
ani jsi se nikdy před nikým neskrýval,
ale my se stále skrýváme před Tebou, protože k Tobě nechceme přijít!
Vždyť kde by ses mohl skrýt Ty, který nemůžeš odpočívat na jednom místě?
Nebo proč by ses měl skrývat Ty, který nikým neopovrhuješ a nikoho se nebojíš?
Můj milý Bože,
učiň si ve mně stánek a přebývej ve mně až do mé smrti,
neopusť mně nikdy, neodděluj se ode mne, svého služebníka,
abych i já zůstal v Tobě, když budu umírat i po mé smrti,
a tak kraloval s Tebou, který jsi Bůh nade všemi!
Zůstaň ve mně, Bože, a nenechávej mne samotného,
aby, když přijdou mí nepřátelé, kteří stále chtějí pohltiti mou duši,
našli ve mně i Tebe a museli navždy beze stopy zmizet a nezvítězili tedy nade mnou,
když najdou v mé ubohé duši přebývat Tebe, který jsi nade všechny mocnější!
Můj Bože,
jako jsi na mne nikdy nezapomínal, dokud jsem ještě žil ve světě,
a jako jsi mne bez mého vědomí vyvolil a z tohoto světa vytrhl a postavil sem před tvář Tvé slávy,
tak mne chraň mocí svého přebývání ve mně,
mne, který neochvějně zůstávám v dokonalé připravenosti,
abych tak já, smrtelný, žil v ustavičném nazírání na Tebe,
já, žebrák, vlastnil Tebe, který jsi vždy bohatý!
Tak budu mocnější než všichni králové země
a okoušejíc a pijíc Tebe,
věčně budu požívat nevýslovné radosti blaženosti!
Ty jsi všechno dobro, všechna krása, všechna slast,
Tobě patří všechna sláva,
Tobě, svaté a soupodstatné Trojici,
kterou v Otci, Synu a Duchu Svatém ctí, uznávájí a jíž se klaní všichni věřící
Nyní i vždycky a na věky věků
Amen.
