"Vstaň, vezmi dítě i jeho matku" - (svátek Svaté rodiny - A)

První neděli po Vánocích rozjímáme o zvláštním aspektu tajemství polidštění Boha v Ježíši Kristu. Od svého narození je Ježíš ohrožován mocnými tohoto světa a stejné to bude po celý jeho život. Nyní ale ještě není schopen postarat se sám o sebe, a proto jedině díky Josefově a Mariině péči je jeho život zachráněn. Dějiny spásy se tedy odehrávají také prostřednictvím každodenního života Ježíšovy rodiny, prostřednictvím spásy každodenních událostí.

Když se mudrci poklonili Ježíšovi (srov. Mt 2,9–12) a potom opustili Betlém, jako by po jasné záři světla přišla hluboká temnota. Nad Betlémem vládl král Herodes Veliký, kterého rozrušilo, že mudrcové hledali novorozeného „židovského krále“ (srov. Mt 2,2). Tento krutovládce se rozhodl použít drastických prostředků, aby se domnělého konkurenta jednou provždy zbavil. Posel Hospodinův, Boží anděl, se proto Josefovi znovu zjevil ve snu a nařídil mu: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uteč do Egypta a zůstaň tam, dokud ti neřeknu. Herodes totiž bude po dítěti pátrat, aby ho zahubil“ (Mt 2,13). Josef poslechne bez otálení, vezme svou manželku a dítě a putuje s nimi do Egypta, do země, v níž Izrael zakusil tvrdý útlak a otroctví. Tak Ježíš prochází stejnou cestou jako lid Izraele, který Hospodin nazval svým prvorozeným synem (srov. Ex 4,22), na vlastní kůži prožívá exodus, když sestupuje do Egypta a později se vrací do zaslíbené země. Obdobně jako Mojžíš, který musel prchnout před faraónem, který se ho snažil připravit o život (srov. Ex 2,15), musel také Ježíš uniknout před Herodem, symbolem mocipána, jenž se ustavičně staví proti Božím záměrům.

Když rodiče Ježíše provázejí v tomto exodu, vypravují mu tak svým životem o Bohu-spasiteli a zároveň s ním ve světle víry v Boha a jeho slovo prožívají zkušenost nebezpečí. Tak se naplňuje to, co Hospodin řekl ústy proroka: „Z Egypta jsem povolal svého syna“ (Mt 2,15; srov. Oz 11,1). Ježíš je Mesiáš, který musí prchat, protože mu jde o život, je to zachraňovaný Mesiáš (srov. Zach 9,9). Ba co víc, pod Josefovou ochranou se odehrává to, co Ježíš později sám naplní jako svobodná a odpovědná osoba, když se odebere na poušť, aby zde po čtyřicet dnů žil v intenzivním společenství s Otcem (srov. Mt 4,1–2), a tak znovu zpřítomnil čtyřicet let putování Izraele po poušti před vstupem do zaslíbené země.

Po nějakém čase Herodes zemřel a Josefovi se znovu ve snu zjevil anděl Páně, aby mu sdělil, že nyní se může spolu s dítětem a svou ženou klidně vrátit do Izraele. Situace však nebyla ještě docela bezpečná, protože v Judeji panoval Archelaos, Herodův potomek. Ježíš a jeho rodiče směřují do Galileje, do země, která podle proroka jako první uvidí veliké světlo (srov. Iz 8,23; Mt 4,15–16). Tato země plná temnoty spatří, že na Davidův trůn usedne dítě, jehož jméno bude „podivuhodný rádce, mocný Bůh, věčný otec, kníže pokoje“ (Iz 9,5). Byla to země nečistá, protože v ní přebývali také pohané. Tím, že Josef přivádí Ježíše právě sem, dává Ježíše všem lidem, tedy Hebrejům i ostatním národům. „Šel tedy a usadil se v městě, které se jmenuje Nazaret, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků: ‘Bude nazýván Nazaretský’“ (Mt 2,23). Jméno tohoto místa dává evangelistovi příležitost ke slovní hříčce: Ježíš, nazvaný andělem Emanuel (Immanuel, „Bůh s námi“, srov. Mt 1,23; Iz 7,14), bude pojmenován také „Nazaretský“, obyvatel Nazareta, zároveň však „nazir“, nazirejský, což znamená oddělený pro Boha a Bohu zasvěcený již od mateřského lůna (srov. Sk 2,22; 3,6).

Ježíšův otec před zákonem, Josef, je skutečným Božím nástrojem v díle Ježíšovy záchrany – v první řadě ho zachraňuje, aby se nenarodil bez otce podle zákona, později před smrtonosnou Herodovou hrozbou a za čas z vyhnanství v cizí zemi. Tak se Hospodinův záměr spásy naplňuje navzdory odporu mocných tohoto světa, kteří se arogantně vypínají, jako by měli v rukou otěže dějin. Bůh ale potřebuje muže a ženy, kteří naslouchají jeho hlasu a vykonají vše potřebné, aby se na zemi projevila Hospodinova spása. Tak má také vypadat naše každodenní nasazení v tomto světě, protože jedině tak se temnota našich nocí může rozzářit světlem Božího Syna.

Převzato  z knihy: Hlásej slovo - Roční cyklus A
Autor: Enzo Bianchi
Vydalo: KNA