Všem ještě musím doporučit hlubokou zbožnost, něžnou synovskou lásku k naší milované Matce, Panně Marii, jako vynikající a účinný prostředek ke zbožnému životu v Kristu: Zdravíme ji „Matko milosti, Matko milosrdenství", a milost a milosrdenství jsou ke zbožnému životu naprosto nutné. Ke komu bychom se utíkali větším právem, abychom dosáhli milosti a milosrdenství, než k Matce milosti, k Matce milosrdenství? Proto pravím s Apoštolem: „Přistupujme s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci." (Žid 4,16)
Abychom však mohli s důvěrou přistupovat k tomuto trůnu a k Matce milosti, musíme získat její lásku. Kdo se tedy nazývají jejími služebníky, syny nebo bratry, musí se snažit žít tak, jak to vyžaduje jejich stav; musí vynakládat úsilí, aby se následováním její dokonalosti a vštípením si těch nejlepších vlastností připodobnili Ochránkyni tak svaté, Matce tak láskyhodné, Sestře tak dobrotivé. Kdokoli ji miluješ jako Matku, usiluj o její pokoru, čistotu, chudobu, poslušnost; následuj ji v lásce k Bohu a k bližnímu i v ostatních ctnostech.
Abys jí prokazoval náležitou lásku a úctu, navykej si toto: Když s tím smýšlením, jaké měl Kristus Ježíš, a ve spojení s jeho zásluhami denně obětuješ sebe a všechno, co máš, Nejsvětější Trojici, obětuj důsledně sebe i vše, co je tvé, také naší láskyhodné Matce, spojen s jejím neposkvrněným početím, bezúhonným mateřstvím, neporušeným panenstvím a vznešenou svatostí. Jako děláš všechno podle slova Páně, dělej to i podle slova a ve jménu Panny Marie.
Zcela se jí svěř, přistupuj k ní jako k nejlepší učitelce, raď se s ní jako s pannou prozíravou, její svátky slav se zvláštní úctou a zbožností; jedním slovem, chovej se k ní jako dobrý syn a sám zakusíš, že ona je matka čisté lásky a svaté naděje, v níž je všechna milost života a pravdy, v níž máš veškerou naději života a ctnosti (srv. Sir 24,24-25; Vulg.). Nikdy ti nepřestane vyprošovat milosti potřebné k vytrvání v pravé zbožnosti, bude ti studnicí živé vody. V hodině smrti tě nenechá bez útěchy a připomene ti, že je tvou sestrou, ba dokonce matkou, aby ti v té chvíli bylo dobře a tvá duše aby žila díky její milosti. A tak, budeš-li žít zbožně v mariánské úctě a poslušnosti, zasloužíš si též, abys v Mariině lásce bezpečně, tiše a zbožně vydechl naposled a ona tě ve svém náručí šťastně donesla do přístavu spásy; neboť tomu, kdo miluje Marii, bude v poslední hodině dobře (srv. Sir 1,13).
(L. I, c. 18; ed Antverpiae 1671, pp. 31-32)
Zdroj: karmel.cz
