Tematická homilie na text 1 Kor 15,20-26
„Ale každý v tom pořadí, jaké mu patří: První je Kristus, potom ti, kdo patří ke Kristu při jeho příchodu.“
Všechny naše kostely, na západě i na východě, zaznívají dnes oslavou Panny Marie. Je to jeden z nejstarších mariánských svátků. Začínal již v předvečer. V Římě např. celou noc trvaly modlitby věřících. Přicházel papež s kardinály, přicházel bos. Byl vystaven obraz vzkříšeného Ježíše. A tento obraz byl nesen do hlavní mariánské baziliky, kde byla sloužena mše sv. - Ježíš vzkříšený se setkával se svou matkou, jakoby si přišel pro svou matku a vzal ji na nebesa.
Už z toho je patrno, že vzkříšení Ježíšovo a nanebevzetí Panny Marie spolu souvisí. Vždyť Ježíš přijal své tělo z těla Mariina a jeho sláva vítězství nad smrtí je i slávou Mariinou. Tak, jak jí to na počátku řekl archanděl Gabriel: Milosti plná!
Jestliže my lidé jsme vykoupeni znamená to, že budeme i vzkříšeni. Tím spíše ta, která dala lidský život Ježíši, je spojena s ním tak, že jeho vzkříšení znamená i její vzkříšení, její tělo se po smrti nerozpadlo v zemi, ale byla vzata celá k Synovi do nebes.
Je jisté, že my lidé si těžko představujeme slávu Kristovu v nebi. Je to sláva královská. Písmo sv. o tom říká, že ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo. Matky Boží Panny Marie se to týká především; je sjednocena se Synem, je královnou po boku krále. Proto je i mocná, když k ní voláme a je nám zcela blízká, protože je jenom člověk jako my, i když zcela výjimečná. Chápe naše lidské potřeby, slabosti bolesti, protože je na zemi prožila také. A při tom tak slavná. Od věčnosti celá Nejsvětější Trojice v ní viděla budoucí matku Vykupitelovu. Ten vzácný šperk, kterým Bůh jí vyjádřil její výjimečnost, je vynětí z viny dědičného hříchu - neposkvrněně počatá! Uchráněná každého hříchu. Což je možno i z tohoto hlediska, aby se její tělo v zemi po smrti rozpadlo? Vždyť právě hřích dědičný způsobil ono „prach jsi a v prach se obrátíš“.
Je dnes veliký svátek a my myšlenkově máme prodlít u nebeské slávy Mariiny: Kristus král, Maria u něho. A tento král jednou přijde, aby soudil živé i mrtvé. Přijde v soudný den. - Kde budu asi já? I na to odpovídá dnešní svátek. Panna Maria nejenom svým tělem je souhlasná s tělem Kristovým, nejenom, že vykoupení Ježíšovo především nanebevzetím oslavilo ji, nejenom že ona, bez hříchu prvotního počatá, byla vyňata z rozpadu těla v zemi.
Ale Maria je pro nás veliká v jistotě své víry v Ježíše, Syna Božího!
Uvěřila při zvěstování, uvěřila při zázracích Ježíšových, uvěřila na křížové cestě, že tak musí být pro záchranu člověka - první uvěřila!
Po vzkříšení našeho Pána ona není mezi prvními svědky, jak nám to evangelium sděluje (setník: "Tento je Syn Boží", vojáci: jejich útěk - Lukáš a Kleofáš - apoštolové, zvl. Tomáš)
Není mezi prvními kteří potřebovali vidět vzkříšeného Ježíše, aby uvěřili, protože je první v jistotě svého srdce, že vstal z mrtvých!
Tomášovi: nepochybuj a věř! - Marie: nepochybuji, protože věřím!
A toto je její poselství o jejím svátku dnes nám: měj duši bohatou vírou v Ježíše, který za tebe zaplatil svou krví, vírou v Ježíše, který svým vzkříšením dokázal, že je Syn Boží, vírou v Ježíše, který přijde, aby soudil i tebe!
A naopak, každý, kdo ctí Pannu Marii a prosí ji o pomoc, je jí už sám od sebe blízký, když jeho nitro je jako Mariino nitro bohaté vírou: Ježíš je Syn Boží, Ježíš mne vykoupil. Setkám se s ním!
Kéž bychom jednou byli mezi těmi, kteří budou patřit ke Kristu při jeho příchodu, mezi těmi, které vede Panna Maria.
- František Merth -
