Báseň svaté Alžběty od Trojice - k 25.12. 1901

 

 

 

  1. V zimě, v chudém chlévě,
    jak je krásné Dítě Ježíš!
    Milost, div, zázrak,
    ano to kvůli mně přišel.
  2. Když nahlížel na velkou tíseň
    dětí, které si zamiloval až příliš,
    Otec ve svatém opojení
    jim daroval své zbožňované Slovo.
  3. Ten sladký Beránek, celý Maličký,
    je věčným a pravým Světlem,
    tím, který kraluje v lůně Otcově
    a nám o Něm přichází říci všechno.
  4. Ó čisté, sladké vidění!
    Je to v mé duši, kde se děje
    velké, vznešené tajemství,
    nové vtělení!
  5.  Nežiji už já, On žije ve mně,
    je to již tváří v tvář patření,
    skrze závoj víry
    ho nic nenaruší.
  6. Přichází zjevit tajemství,
    odhalit všechno od Otce,
    vést z jasu do jasu
    až do lůna Trojice.
  7. Ó, jak je dobře v tichu
    naslouchat znovu a stále,
    radovat se v pokoji Jeho přítomnosti,
    pak se cele oddat lásce.
  8. Ó Beránku, tak čistý a sladký,
    Tys můj jediný, mé jediné Všechno,
    ty víš dobře, že tvá snoubenka
    je malá a vyhladovělá.
  9. Hladoví po tom, aby jedla svého Mistra,
    a především, aby jím byla strávena,
    úplně mu vydala celé své bytí,
    aby v ní vše bylo vzato.
  10. Jak jsem celá zaplavená,
    ta, která nežije, leč Tebou,
    tvá věc, tvá živoucí hostie
    strávená tebou na kříži.
  11. Vyplnila jsem svou úlohu,
    ó můj Kriste, nasytila jsem tě?
    Okusil jsi skutečné pochoutky
    v duši tvé zcela malé?

 

Překlad P.V.Kohut, upraveno.

Převzato z webu bosekarmelitky.cz.