(OCD, zakladatel kongregací Tereziánské misijní sestry karmelitánky, Misijní sestry karmelitánky a Bratři lásky • blahoslavený • nezávazná památka 20. března)

 

 

František Palau y Quer se narodil 29. prosince 1811 v obci Aitona v Katalánsku ve Španělsku. V roce 1828 vstoupil do semináře v Leridě. Po absolvování tříletého studia filosofie a prvního ročníku teologie vstoupil v roce 1832 do řádu bosých karmelitánů, následujícího roku složil řeholní sliby a přijal jméno František od Ježíše, Marie a Josefa.

Tehdejší politické poměry (1) jej donutily žít mimo klášter, nicméně v roce 1836 byl ve městě Barbastro vysvěcen na kněze. Po dlouhém vyhoštění do Francie (1840-1851) se směl vrátit do Španělska a hned se naplno věnoval apoštolské práci. V Barceloně založil pro katechetickou výchovu "Školu ctností". Opět musel opustit španělskou pevninu a šest let strávil v samotě ve vyhnanství na ostrově Ibiza. Pak apoštoloval na Baleárských ostrovech, kázal, konal lidové misie a šířil úctu k Panně Marii Karmelské. V letech 1860 a 1861 začal shromažďovat a organizovat různé skupiny žen, z nichž později vznikly kongregace Tereziánské misijní sestry karmelitánky a Misijní sestry karmelitánky. Rovněž založil kongregaci Bratří lásky, která však dnes již neexistuje. Zemřel v Tarragoně 20. března 1872.

Za blahoslaveného jej prohlásil Jan Pavel II. v roce 1988. Bosý Karmel slaví jeho památku 7. listopadu, bratři původní observance v den jeho úmrtí, 20. března.

(1) Vláda prosazovala v zemi ateismus, zemí zmítala občanská válka. Dekretem z 25.7. 1835 byly zrušeny všechny kláštery, které měly méně než 12 řeholníků. V případě Karmelu bylo ve Španělsku takto zlikvidováno 33 komunit s 227 bratry. V den vyhlášení dekretu započalo živelné vypalování klášterů, bratři byli pronásledováni (někteří z nich zahynuli). Františka zastihlo vyhlášení dekretu v klášteře v Barceloně, klášter vyhořel do základů, František si zachránil život útěkem, byl však uvězněn. Čtyři z 75 barcelonských bratří byli brutálně zavražděni, 13 zůstalo nezvěstných.
Za necelý rok, 8.3. 1836, byly potom plošně zrušeny všechny řády, které nepůsobily ve školství nebo zdravotnictví. Bratři se vraceli ke svým rodinám, někteří nastoupili jako diecézní kněží, někteří emigrovali. Z více než 70 starobylých karmelitánských kostelů zůstalo stát necelých dvacet. Ve zmatcích doby se ztratila též řada vzácných předmětů, například kříž od růžence, který patřil Terezii z Avily (Život 29,7), pravděpodobně i originál náčrtku hory Karmel, který Jan od Kříže zhotovil pro sestru Magdalénu od Ducha svatého z Beasu.

(Podle Bl. Francis Palau y Quer... a jiných pramenů zpracoval: Norbert Žuška, O.Carm., redakčně upraveno)

 

Převzato (včetně obrázku) z webu karmel.cz.