Mariánská antifona Flos Carmeli (Květ Karmelu) se pojí ke svátku Panny Marie Karmelské snad od samotného zavedení svátku v roce 1374.
Podle řádové tradice – jak ji vyjadřuje jedna středověká legenda – jde o modlitbu, kterou složil a s níž se k Panně Marii vroucně obracel generál karmelitánského řádu sv. Šimon Stock. Maria odpověděla tím, že se mu zjevila a darovala jemu a jeho řádu škapulíř – svůj šat a znamení své ochrany. Nejstarší dosud známý dochovaný text pochází ze začátku 15. století a nachází se ve státní knihovně v Bamberku (Německo). Původní text byl postupně upravován a stal se z něho hymnus k liturgii svátku Panny Marie Karmelské. Zde uvádíme latinský text a volnější český překlad.
| Flos Carmeli, vitis florigera, splendor caeli, virgo puerpera singularis. Mater mitis sed viri nescia Carmelitis esto propitia stella maris. | Květe Karmelu, Révo květonosná, Lesku nebes, ustavičná Panno jedinečná. Matko vlídná, neznajíc muže, karmelitánům buď milostivá, Hvězdo mořská. |
| Radix Jesse germinans flosculum Nos ad esse tecum in saeculum patiaris. Inter spinas quae crescis lilium Serva puras mentes fragilium tutelaris. | Kořeni Jesse vydávající květ, dovol nám, abychom byli s Tebou navěky. Lilie, která rosteš mezi trním, uchovej čisté srdce nám, kteří jsme křehcí. |
| Armatura Fortis Pugnantium Furunt bella tende praesidium scapularis. Per incerta prudens consilium Per adversa iugie solatium largiaris. | Silná zbrani bojujících, zuří boje, poskytni nám ochranu Škapulíře. V pochybnostech dobrou radu, v protivenstvích útěchu. |
| Mater dulcis Carmeli domina, plebem tuam reple laetitia qua bearis. Paradisi clavis et ianua, fac nos duci quo, Mater, gloria coronaris. Amen. | Sladká Matko, Paní Karmelu, naplň svůj lid radostí, kterou Ty prožíváš. Klíči a Bráno, do ráje veď nás! Až tam, kde, Matko, jsi korunována. Amen. |
