Proslavil se zejména jako popularizátor spirituality karmelu a zejména sv. Terezie s Lisieux. Někdy bývá nazýván dokonce jejím teologem. Důležitou funkci zastával také v rámci svého řádu. Založil laický institut Notre-Dame de Vie, do kterého patří také kněží. O jeho dědictví hovoří vicepostulátor beatifikačního procesu, P. Etienne Michelin:

„Jeho dědictví lze shrnout do tří okruhů. Za prvé: pro přiblížení k Bohu není potřeba žádných zvláštních podmínek, protože On sám se již přiblížil k nám a touží po našem štěstí více než my sami. Od chvíle kdy Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, není v životě stagnace, vždycky je možné vykročit na cestu štěstí. O. Marie-Eugène to sám realizovat tak, že do středu svého života stavěl modlitbu. Říkával: čím více máte práce, tím více se máte modlit. Za druhé: Duch svatý. Křesťan je podle něho spolupracovník a přítel Ducha svatého a církev tvoří lidé, kteří se nechali unést Duchem svatým a v každé chvíli chtějí žít pod Jeho vlivem. A třetí věcí je přesvědčení, že tento svět, který je stále více globalizovaný a bloudící, v němž lidé ztrácejí své kořeny, budeme skutečně schopni měnit tím více, čím více budeme zakořeněni v tom, čím skutečně jsme, totiž svatyní, v níž přebývá Bůh.“

Převzato (včetně fotografie) z webu radiovaticana.cz.