Před východem slunce vládne tma a noc, jakmile však slunce vyjde, tma ustoupí a zazáří světlo. Stejné tak před příchodem Kristovým, jenž je pravým Sluncem, pokrývala tma celý svět a byla hluboká noc. Když ale zazářilo toto nejjasnější Slunce a začalo na svět vyzařovat své žhavé paprsky, vzešel pro naše duše nejpříznivější a nejsladší den.
Tehdy se vyplnilo prorocké slovo: Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo (Iz 9,2). Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme proto skutky tmy a oblečme se ve zbroj světla. Žijme řádně jako za denního světla: ne v hýření a opilství, v nemravnosti a bezuzdnosti, ne ve sváru a závisti, nýbrž oblečte se v Pána Ježíše Krista a nevyhovujte svým sklonům, abyste nepropadali vášním (Řím 13,12-14), praví apoštol. Řiďme se tedy i my jeho poučením a buďme syny světla a dne.
Všichni lidé chodí pod sluncem zářícím na nebesích a slunce se dívá na všechny i na každého zvlášť; stejně tak chodí lidé před všudypřítomným a vševidoucím Bohem a oči Hospodinovy vidí, co kdo učiní nebo zamýšlí učinit, či na co jen pomyslí. Hospodin se dívá z nebe, vidí všechny lidské syny, ze svého pevného trůnu shlíží na všechny, kdo obývají zemi. On utvořil srdce každého z nich, on též rozumí všem jejich skutkům (Žl 33,13-15). A dále: Tvé oči, Hospodine, jsou otevřené na všechny cesty synů lidských, abys každému odplatil podle jeho cest a podle ovoce jeho skutků (Jer 32,19). A ještě: Oči Hospodinovy jsou tisíckrát jasnější než slunce, dívají se na všechny cesty lidí a pronikají i do nejskrytějších míst. Všechno mu bylo známo, dřív než stvořil svět stejně tak, když vše bylo dokonáno (Sir 23,19-20).
Zpracováno podle knihy Duchovní poklad, která vyšla v KNA.
