Vymaňte se z provazů, kterými jste spoutáni. Vaše myšlenky, vaše vlastní přesvědčení a vaše sklony vás spoutávají jako lana, která drží loď u mola. Lana ji sice zajišťují, ale nedovolí jí vyplout na moře.
Dovolte Božímu slovu, aby vás vysvobodilo z vašich lan, ať přetíná jedno po druhém, i když tím budete trpět.
Nezabydlujte se ve svých náklonnostech a myšlenkách, i když vám poskytují odpočinek a jistotu. Každá jistota bez Kristova pokoje je jen iluzí. Odpočinek vzdálený srdci je klamem. Nemějte strach odpoutat se od břehu a vyplout z přístavu, odevzdejte se Bohu, ať vás osvobodí z vašich pout.Jeho slovo vám bude směrovat kormidlo a jeho Duch vám bude vanout do plachet a tak dorazíte na pobřeží světla.
Loď je určena k tomu, aby přeplula moře, ne aby kotvila v přístavu. Byla stvořena, aby vyplula daleko na širé moře.Je nutné rozvázat všechna lana, pokud zůstane jediné, nedovolí vám opustit přístav. Zachovejte pouze ta lana, která slouží k jištění stěžně, lana lásky a společenství, která vás pojí s vašimi bratry, lidmi. Vaše plavba na tomto světě je cestou ke svatosti, jež je neustále probíhající proměnou hmotného stavu na světlo.
Modlete se, abyste slyšeli, modlete se, abyste pochopili, a modlete se, abyste svou víru žili, vyznávali ji a svědčili o ní. Modlete se, abyste se měnili ve světlo. Při modlitbě naslouchejte, v modlitbě pochopte pravdu a modlitbou žijte.
Převzato z knihy Myšlenky svatého Šarbela
