Ve slavení eucharistie vždy vyznává náš Pán lásku své nevěstě církvi - a každému z nás.
Jako ti, kteří byli stvořeni láskou a pro lásku, jsme povoláni k tomu, abychom na prvním místě žili vztahy lásky. Po pádu do dědičného hříchu jsme však nejvíce pokoušeni a zraňováni právě v této oblasti našeho života. Nikdo z nás nemůže a nedokáže žít tak, aby se ho nedotýkaly příběhy druhých a aby sám neovlivňoval životy těch, které má kolem sebe. Z vlastní síly nejsme schopni stále nových začátků a odpuštění tam, kde nás druzí zraňují. Ježíš ale svým vtělením vzal na sebe skutečně celý náš život s veškerou jeho křehkostí - a ustanovil nám svátosti jako zdroj uzdravení. Jsme pozváni čerpat právě ze slavení eucharistie zdroj schopnosti žít naše vztahy. Vím, že jsem bytostně odkázán na to, že se sám Bůh dává mě? Jak mohu projít slavením eucharistie tak, aby se právě na mě mohla zjevit její uzdravující moc? Jak toto slavení může ovlivnit vše, co prožívám?
Přednáška P. Vojtěcha Kodeta zazněla 27. dubna 2013 na duchovní obnově v Pastoračním středisku v Praze.
Přednáška je ke stažení zde.
