Modlitba Maxmiliána M. Kolbe (+1941)
Maria Neposkvrněná, pros za nás, kteří se k tobě utíkáme, i za ty, kteří se k tobě neutíkají! Jsem Tvůj, Matko moje Neposkvrněná. Sama víš, jak jsem ubohý. Kráčím po okraji propasti, plný sobectví a pýchy. Když mne nebudeš držet, padnu do velkých hříchů a pak i do zatracení. Jestliže mě však neopustíš a půjdeš se mnou, já jistě, jistě nepadnu, ale stanu se velkým světcem. Všechno mohu v tom, který je mojí silou, skrze Neposkvrněnou!
