Moc bych byla vděčná, kdybyste se mohl vyjádřit k soukromému zjevení irské vizionářky, které se šíří po internetu pod názvem „Ježíš Kristus varuje lidstvo“ nebo „Velké varování“, a mohl říci svůj názor také na různá soukromá zjevení a předpovědi, které se šíří v souvislosti s údajným blížícím se koncem světa.
Nejprve pár slov k tzv. „Velkému varování“. Jsem přesvědčen, že toto zjevení opravdu nepochází od Boha. Vzbuzuje sice na první přečtení pocit serióznosti: hned v úvodu se distancuje od předpovědi blížícího se konce světa, mluví o mnoha křesťanských pravdách a zdůrazňuje Boží milosrdenství. Vést k zamyšlení by nás ale mohl už fakt, že si toto poselství dělá ambici vyložit některé pasáže knihy Zjevení apoštola Jana. Ve svém celku pak obsahuje mnoho bludných názorů a podivných interpretací toho, co je zahaleno Božím tajemstvím, a vede věřící k některým iluzorním až magickým praktikám, jako je pořizování si pečeti proti ďáblu. V důsledku nevede věřící k životu z víry v Boží slovo, ale k jednání podle tohoto poselství. Velice jasně se proti tomuto pochybnému zjevení ohradil pan arcibiskup Jan Graubner svým prohlášením na stránkách arcibiskupství olomouckého (http://www.ado.cz) a varoval křesťany před jeho šířením.
Soukromá zjevení se všeobecně těší v posledních desetiletích rostoucí oblibě, a to nejen u nás. Pro mnoho lidí současné společnosti je přitažlivost mimořádných a obtížně vysvětlitelných jevů veliká. Je pochopitelné, že i mezi věřícími se najde hodně lidí, kteří dají přednost soukromým zjevením před Biblí a naukou církve. Za soukromé zjevení se v církvi považuje každé zjevení z doby poapoštolské, které na rozdíl od zjevení veřejného nikoho nemůže zavazovat k víře. Veřejné Boží zjevení určené lidstvu bylo ukončeno smrtí posledního apoštola. Soukromá zjevení sice mohou přispět k prohloubení naší víry, ale je třeba být v přijetí jejich poselství velmi opatrní. Často se do nich promítají osobní prožitky vizionářů, jejich osobní vztah s Bohem a jejich představy. Všichni jsme Božím slovem vázáni dobře rozlišovat: „Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha“ (1Jan 4,1).
K rozlišení nám může pomoci to, je-li dané soukromé zjevení zcela v souladu s Písmem svatým a naukou církve. Církev se většinou soukromými zjeveními nezabývá, ledaže jsou k tomu vážné důvody. Dojde-li k vyjádření církevní autority, je to pro nás velikou pomocí. Můžeme se orientovat také podle toho, jaké tato zjevení působí ovoce. Ani Bůh ani Panna Maria nikdy neusilovali o to, aby v lidech vyvolávali strach a úzkost. Jakýkoliv agresivní přístup a manipulace, vyhrožování nebo nárok na konkrétní činnosti spojené s přijetím zjevení jsou vždy znakem jejich nepravosti. Jestli také postoj k nějakému soukromému zjevení vede k rozdělení mezi křesťany, není to ovoce Ducha svatého. Odradit by nás mělo i to, když dotyčný zastánce či vizionář své mimořádné zážitky prezentuje až s nutkavou potřebou. A naopak - jsou-li předkládány s nelíčenou skromností a prostotou, pomáhají-li k růstu víry a důvěry vůči Bohu, lásky k Bohu i lidem a prohlubují-li náš vztah ke Kristu a k církvi, je to dobré znamení.
V Katechismu katolické církve čteme: „Během staletí docházelo ke zjevením, jež se nazývají soukromá. Některá byla uznána církevní autoritou, avšak nepatří k pokladu víry. Jejich úlohou není vylepšovat nebo doplňovat Kristovo definitivní zjevení, nýbrž napomáhat k tomu, aby se z tohoto zjevení v určitém historickém období plněji žilo. Za vedení učitelského úřadu církve dovede zdravý smysl věřících rozlišit a přijímat, co je v těchto zjeveních opravdová výzva Krista nebo jeho svatých pro církev. Křesťanská víra nemůže přijmout zjevení, která si dělají nárok na překonání nebo opravu zjevení, jehož naplněním je Kristus. To je případ některých mimokřesťanských náboženství a také některých novodobých sekt, opírajících se o taková zjevení.“ (čl. 67).
Příčinou nadměrného šíření různých poplašných zpráv a následných závislostí na zjeveních či na vizionářích je často hluboká životní nejistota nebo neschopnost orientovat se ve složitých životních a náboženských otázkách. Falešná zjevení nabízejí falešné jistoty a zkratkovitá řešení. To se týká i předpovědí ohledně konce světa, které se s určitou periodicitou stále znovu objevují. Pro křesťany platí jasné Pánovo slovo, že o tom dni ani o té hodině neví nikdo, jen sám Otec v nebi (srov. Mt 24,36), a mnohá Pánova napomenutí k postoji bdělosti a důvěry, jak je máme v evangeliích. Žít věrně svůj každodenní život v osobním vztahu s Kristem je tou nejlepší přípravou na vše, co nás v životě může potkat.
